Nová výstava v Alšově jihočeské galerii na Hluboké

V sobotu 9. 11. 2019 ve 14:00 hodin bude vernisáží slavnostně zahájena výstava s názvem Mapa světa Karla Teigeho.

Výstava představí v jedné části výběr z Teigeho vlastního uměleckého díla, a to od raných počátků, přes výtvarnou transpozici poetismu až k fenomenálním surrealistickým kolážím. Druhá část výstavy prezentuje zejména ve výběru malířských děl členů Devětsilu, Skupiny surrealistů v ČSR a seskupení autorů kolem sborníků Znamení zvěrokruhu nejvýznamnější aspekt Teigeho teoretické práce, jeho inspirační vliv. 

Bude nám velkou ctí přivítat Vás na vernisáži nové výstavy. 

začátek vernisáže: sobota 9. 11. 2019 ve 14:00 hodin
místo konání: Zámecká jízdárna Alšovy jihočeské galerie, 373 41 Hluboká nad Vltavou 

konání výstavy: 10. 11. 2019 – 26. 1. 2020 / denně 9:00 – 16:00 hodin

facebook: https://www.facebook.com/alsova.galerie

mapa s vyznačeným místem konání vernisáže: https://mapy.cz/s/2oBFF

INFORMACE O VÝSTAVĚ
Mapa světa Karla Teigeho
10. 11. 2019 – 26. 1. 2020 / denně 9:00 – 16:00
vernisáž: 9. 11. 2019 / 14:00 hod.
zámecká jízdárna, hluboká nad vltavou 144
 

Výtvarný teoretik a kritik, organizátor, umělec, typograf, editor a překladatel Karel Teige (1900-1951), jehož totalitní režimy uvrhly do klatby, je dnes uznáván nejen jako tvůrce mezinárodně proslulých surrealistických koláží, ale také především jako vůdčí postava evropské avantgardy. Karel Teige patřil k největším vzdělancům své doby. Jeho inteligence, charisma, fenomenální paměť, stejně jako „zanícenost“, „umanutost“ a nezlomnost charakteru, fascinovaly již jeho současníky, od nichž se mu dostalo označení „nejinformovanějšího obyvatele Evropy“ (L. Moholy-Nagy) či přímo „kapitána avantgardy“.

Teoretická vytříbenost, koherence a odvaha jeho programové estetiky zasahující téměř do všech tvůrčích oborů (malířství, architektura, typografie, fotografie, film, literatura, divadlo) z něj učinily iniciátora nového umění, pojímaného ve smyslu hlubší kreativní svobody, kultivace lidského vědomí na cestě k osvobozování člověka a jeho duševních sil, prozkoumávajícího dosud neprobádané končiny na mapě estetiky. Inovace a modernost spolu s idejemi revoluční proměny lidské společnosti představovaly základ Teigeho filozofie, přestože byla od poloviny třicátých let postupně vystavována stále těžším zkouškám. Ani fakt, že ho stalinisté obvinili z kulturně-politických omylů, zásadním způsobem neproměnil jeho světový názor a svědčí o jeho intelektuální nepodmanitelnosti. Karel Teige nikdy nepřestal vystupovat jako vášnivý obhájce moderního umění, protože neochvějně věřil v jeho schopnost humanizovat svět dvacátého století.

Je to právě osobnost Karla Teigeho (ne náhodou nazval Jaroslav Seifert celé pokolení umělců narozených kolem roku 1900 jeho jménem, tedy generací Teigeho), která nejlépe reprezentuje vývoj meziválečné avantgardy v linii od proletářského umění, přes program poetismu 
a konstruktivismu, k surrealismu. Z Teigeho iniciativy vznikl Umělecký svaz Devětsil, byl to on, kdo se stal mluvčím Skupiny surrealistů v ČSR. Díky jeho aktivitám a kontaktům, například s Le Corbusierem, André Bretonem, T. F. Marinettim, Hannesem Meyerem (Bauhaus), Sigfriedem Giedionem (CIAM), vlivu a působení se Československo ve dvacátých až čtyřicátých letech stalo intelektuální spojnicí mezi západem a východem, skutečným srdcem Evropy.

Výstava „Mapa světa Karla Teigeho“ představuje v jedné části výběr z Teigeho vlastního uměleckého díla, a to od raných počátků jeho výtvarné aktivity, ovlivněné zejména příkladem skupiny Tvrdošíjní, přes výtvarnou transpozici poetismu v podobě tzv. obrazových básní, jejichž tvorbu v Devětsilu inicioval, k fenomenálním surrealistickým kolážím, které odhalují skrytou 
a vášnivou část jeho osobnosti. Příklady Teigeho nejznámějších knižních úprav (V. Nezval, Abeceda; obálky měsíčníku ReD; K. Biebl, S lodí, jež dováží čaj a kávu; ad.) je připomenut jeho světový přínos v oblasti tzv. nové typografie. Konstruktivistický design, jímž se jako první z českých autorů prosadil i v zahraničí, udával směr celé generaci a dodnes mají jím stanovené principy platnost.

Druhá část výstavy prezentuje zejména ve výběru malířských děl členů Devětsilu, Skupiny surrealistů v ČSR a seskupení autorů kolem sborníků Znamení zvěrokruhu nejvýznamnější aspekt Teigeho teoretické práce, jeho inspirační vliv. Obrazy členů skupiny Tvrdošíjní v úvodu představují hlavní umělecké osobnosti předcházející generace, které zásadním způsobem formovaly Teigeho tvůrčí růst a k nimž se v průběhu doby diferencoval jeho vztah v oblasti teorie. V komorním výběru jsou připomenuty i autorovy kontakty s mezinárodní avantgardou a jeho pojetí architektury jako vědy, jež povýšil na téma evropského významu.  

Výstava „Mapa světa Karla Teigeho“ je jedním z možných náhledů na mimořádnou osobnost Karla Teigeho, jehož spletitá povaha, plná svářících se protikladů, touhy po řádu a logice i utopických snů z něho vytváří perfektní symbol rozporuplného dvacátého století.

Rea Michalová, kurátorka

Zpět