O sv. Martině husa zpívá nejlépe

V kraji PodKletí je mnoho příběhů, které se vyplatí objevovat, stejně jako poznávat zemité lidi se smyslem pro tradici, ale i pro novinky

Nezáleží, jestli se vydáte pěšky, na kole, s malým dítětem či se psem, intenzivní okamžiky a prožitky můžeme nasbírat při toulkách jihočeskými vesnicemi okrášlenými barokními štíty selského baroka a selskými tradicemi, a to u jihočeských rybníků za zvuku kejhajících kachen a husí.

A právě o husy tady jde...

Městským lidem se při slově „POSVÍCENÍ“ vybaví jen venkovská tradice spojená s přejídáním. Pro naše předky však mělo posvícení hluboký význam a Jihočeši ho dokázali náležitě slavit. Dostavba kostela je pro obec mimořádná věc. Posvícení je oslava připomínající posvěcení kostela.  Posvícení totiž patřilo k nejoblíbenějším svátkům roku, jímž venkované zároveň oslavovali ukončení polních prací. V tomto období byl už  nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba na pořádnou hostinu. Často toto období bylo spojováno s veselím, svatbami, tancem a muzikou. Navíc se blížil advent a s ním dlouhý půst, takže si naši předkové vážili oslav a dokázali prožít chvíle radosti i hojnosti.

Hodování často trvalo i několik dní a bývala to pastva pro oči i pro mlsný jazyk. Vařilo se, peklo a smažilo ze všech sil. „O sv. Martině husa zpívá nejlépe“ prozrazuje krásné pořekadlo fakt, že k hlavním chodům posvícenského stolu patřila husa krmená speciálními šiškami. Než se ale dostala na stůl, předcházel ji kaldoun, husí polévka s drůbky a malými knedlíčky. Neodmyslitelnou přílohou pak byly knedlíky, houskové nebo jakékoli jiné, typické pro region. A co by to bylo za pečínku – ať už vepřovou nebo husí - kdyby k ní nebylo zelí… Teprve nakonec přišly posvícenské koláče s tvarohem, povidly, ořechy, jablky, mákem… Obdarovávali se jimi přátelé i sousedé, kteří přišli na návštěvu. Lidé se společně veselili a každá hospodyně ráda obdarovala příchozí hnětýnkami – speciálně nazdobené „buchtičky“, jejichž recepty se dodnes liší vesnice od vesnice a předávají se z generace na generaci. Pečou se jak kynuté, tak piškotové. Někde se vykrajují, jinde se plní do formiček. Zdobí se dle fantazie jednotlivých hospodyň.

Přijeďte do turistické oblasti PodKletí pro posvícenskou martinskou husu.

Zpět