Po modré na Knížecí stolec

Výšlap na Knížecí stolec, který se nachází uvnitř vojenského újezdu Boletice. Knížecí stolec, vysoký 1236 m n. m., nepatří sice mezi nejvyšší šumavské vrcholy, ale k jeho zdolání je třeba, z příjezdového místa v Záhvozdí, překonat na 7 km téměř 500 m převýšení. Celý modře značený okruh, dlouhý necelých 15 km, je tedy z poloviny poctivě do kopce, druhá polovina pak za odměnu klesá. Dřevěná rozhledna na vrcholu vás odmění úchvatným rozhledem po celé Šumavě.

Stáhněte si trasu včetně mapy v PDF.

Celková délka

15 km

Časová náročnost

4 až 5 hodin

Terén

Asfaltová, místy štěrková zpevněná cesta, na vrchol nezpevněná kamenitá pěšina.

Doporučené období návštěvy

Vstup na turistickou pěší trasu ve vojenském újezdu Boletice je omezen pouze na svátky a víkendy o letních prázdninách. Více informací k dispozici zde.

Fyzická náročnost

Středně náročná, trasa je vhodná pro kočárky a vozíčkáře (na vrchol a rozhlednu se lze s kočárkem s obtížemi dostat, pro vozíčkáře je vrchol nepřístupný. Cca 1,2 km před vrcholem lze uhnout doleva po zpevněné cestě, objet vrchol kolem Umrlčí hlavy a na modrou turistickou značku se znovu napojit na rozcestí Skalky.

Značení

ANO

Popis trasy

Výchozím bodem pro modře značený naučný okruh na Knížecí stolec je osada Záhvozdí. Po odbočení z hlavní silnice Volary – Černá v Pošumaví pokračujte cca 1 km na hranici vojenského újezdu. Vlevo u bývalé hájovny Uhlíkov najdete malé parkoviště s informačními tabulemi a také výchozí bod modré turistické značky. Rozhledna Knížecí stolec se nachází uvnitř vojenského újezdu Boletice. Je proto nutné dodržovat pravidla stanovená újezdním úřadem. 

Režim pohybu UVNITŘ vojenského újezdu:
vstup do vojenského újezdu je podmíněn důsledným dodržováním pravidel, která jsou uvedená na informačních tabulích na vstupech. Pohyb je povolen o víkendech a o státních svátcích od 7 do 21 hodin, a to pouze po značených turistických cestách a cyklostezkách. Není dovoleno nikde tábořit ani rozdělávat oheň.
Některá odpočívadla jsou vybavena i přístřešky, které zejména při rychlé změně počasí přijdou vhod. Na rozcestí pod vrcholem Knížecího stolce, u informační tabule č. 5, byl vystavěn žulový památník jako poděkování všem, kteří se v letech 2007–2009 podíleli na vytěžení dřeva po orkánu Kyrill a osázení holin. Ten, kdo poznal jiné oblasti Šumavy postižené Kyrillem a následně kůrovcovou kalamitou, může tady vidět rozdíly mezi bezzásahovými zónami v NP Šumava a zdejší hospodářskou formou péče o les.

Knížecí stolec, vysoký 1236 m n. m., nepatří sice mezi nejvyšší šumavské vrcholy, ale k jeho zdolání je třeba, z příjezdového místa v Záhvozdí, překonat na 7 kilometrech téměř 500 m převýšení. Celý modře značený okruh, dlouhý necelých 15 km, je tedy z poloviny poctivě do kopce, druhá polovina pak za odměnu klesá. Na rozcestí před Uhlíkovským mostem se můžete rozhodnout, jakým směrem okruh absolvujete. První variantou je vydat se vpravo po lesní cestě Adolfka, přes Adolfův kámen na vrchol Knížecího stolce a zpět pak klesat přes rozcestí Skalky k Uhlíkovskému rybníku. Druhou možností je vydat se opačným směrem a na vrchol stoupat kolem Uhlíkovského rybníka a rozcestí Skalky.

Přes uvedené převýšení se jedná o vcelku nenáročný okruh vedený po asfaltových, nebo místy štěrkových zpevněných cestách. Jedinou výjimkou je pouze poslední úsek na vrchol Knížecího stolce, kam vás dovede krátká příkrá kamenitá pěšina k rozhledně. Dřevěná rozhledna z kulatiny byla postavena v roce 2012. Je vysoká pouze 8 metrů, ale to nic neubírá na úchvatnosti kruhového rozhledu po celé Šumavě. Na severozápadě zajisté poznáte masiv Boubínu a Bobíku, na jihozápadě váš pohled padne na hraniční hřeben Třístoličník – Plechý, na východě se v popředí tyčí skalnatý vrchol Lysé (1228 m n. m.), za ním vystupuje Kleť a v pozadí Novohradské hory. Při průzračném vzduchu, zejména na podzim, lze jižním směrem dohlédnout až na štíty Rakouských Alp.

Zajímavosti na trase

Naučná stezka Knížecí stolec - Rozhledna na Knížecím stolci zůstává nejoblíbenějším cílem v této části Lipenska. Modře značený naučný okruh z roku 2011 s devíti zastaveními vás zavede do samého nitra Vojenského újezdu Boletice. Z informačních tabulí se dozvíte veškeré informace o fauně i floře okolních lesů i několik slov o tom, jak se o les pečuje. Cestou potkáte několik odpočívadel s lavicemi a stoly, při zastávkách zajisté oceníte překrásné výhledy do okolní krajiny i klid, který zde panuje. Na vrcholovém hřbetu Knížecího stolce (1236 m n. m.) byla v roce 1938 zbudována turistická rozhledna. Jednalo se o dřevěnou, 20 m vysokou stavbu. Tato rozhledna, která vzhledem k době svého vzniku, nebyla té-měř využívána, spadla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Na upravené plošince, kde stávala původní turistická rozhledna z roku 1938, nechaly Vojenské lesy a statky ČR postavit novou dřevěnou rozhlednu. Stavba proběhla během června a prvních dnů července 2012.Nová rozhledna byla slavnostně otevřena ve středu dne 11. 7. 2012. Celá stavba je vysoká 7,9 m. Podlaha vyhlídkové plošiny je ve výšce 4,3 m. Vstup zdarma. Otevírací doba: non stop.

Adolfstein - Adolfův kámen - Nad zaniklou osadou Uhlíkov poblíž jižního okraje sedla mezi Knížecím stolcem (1236 m n. m.) a Suchou horou (1088 m n. m.), v ohybu lesní silničky zvané Adolfka, stojí osamělá skalka, která je na starých mapách označena německým názvem „Adolfstein“.Na východní stěně skalky lze objevit opracovanou obdélníkovou plochu s téměř neznatelným nápisem.

Žulový obelisk pod vrcholem Knížecího stolce - Na jižním okraji sedla mezi Knížecím stolcem (1236 m n. m.) a Lysou (1228 m n. m.), na křižovatce lesních cest, bylo zřízeno upravené prostranství s žulovým obeliskem. Text na obelisku připomíná odstraňování následků orkánu Kyrill, který v těchto místech způsobil v lednu 2007 nebývalé škody na lesním porostu. „Děkujeme všem, kteří se v letech 2007–2009 podíleli na odstraňování následků orkánu Kyrill. Vojenské lesy a statky Horní Planá.18.–19. ledna 2007 – ničivá vichřice Kyrill.2007 vytěženo 700 tisíc m3 polomového dřeva.2008–2009 zalesněny 4 miliony sazenic lesních dřevin.“

Vojenský újezd Boletice - Vojenský újezd Boletice je vojenský újezd na západě okresu Český Krumlov. Území újezdu zaujímá 219,49 km², v nadmořské výšce 540 m až 1236 m (Knížecí stolec). Újezd vznikl usnesením vlády ČSR ze dne 6. června 1950 ke dni 1. července 1950 na základě zákona č.169/1949 Sb., o vojenských újezdech (předtím existoval jako vojenský tábor Boletice od 17. května 1946). Újezdní úřad vojenského újezdu sídlí v Kájově a vykonává mimo jiné také funkci stavebního dozoru a matriky. 

Od 1. července 2006 jsou o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích části vojenského újezdu zpřístupněny. V souvislosti s tím je ve vojenském újezdu a jeho okolí vyznačeno 75,5 km pěších turistických značených tras a 95 km cyklotras.