Písek

Písek

Město Písek, klenot na řece Otavě

Základním impulzem pro založení Písku bylo nerostné bohatství v podobě zlatonosného písku. Patrně již od konce 12. století stála rýžovnická vesnice na pravém břehu řeky Otavy. Vzniklá osada se jmenovala „Na Písku“. Později se z osady stala trhová ves s kostelem sv. Václava. Písecká těžba zlata skončila v 16. století. Několik pokusů o její vzkříšení nesplnilo očekávání.

Písek, jehož jméno je odvozeno od rýžování písku, je poprvé zmíněn v datační formuli listiny krále Václava I. vydané roku 1243. Václav I. začal nedaleko osady na skalnatém břehu stavět hrad. Město samo nebylo založeno jen z důvodů těžby zlata. Mělo zároveň ochraňovat Zlatou stezku, která v těchto místech překračovala Otavu, bylo i logickou základnou královské moci v oblasti. Všechny hlavní budovy (městský hrad, kamenný most, farní kostel, dominikánský klášter, rychta) vyrostly společně s opevněním snad v průběhu pouhých dvou desetiletí, během kterých tu král často pobýval; v letech 1258–1265 s jedinou výjimkou každoročně. To byla doba rozkvětu Písku, který tehdy patřil k nejpřednějším městům v království a dosáhl významu, jenž se již nikdy neopakoval.

Když král založil na levém břehu řeky Nový Písek, Starý Písek si výslovně nepřál být s Novým spojován a král obyvatelům Starého Písku garantoval samostatnost. Nový Písek ve 13. století převzal roli sídla Prácheňského kraje, kterou do té doby plnil hrad Prácheň. Starý a Nový Písek splynuly až po staletích.

Dnes je historické centrum Písku městskou památkovou zónou a Písek sám je často pro svou malebnost, klid a polohu nazýván městem v moři lesů, městem studentů a penzistů. Přes svůj ucelený historický ráz je ale zároveň moderním a stále se rozvíjejícím městem s dobrou infrastrukturou a širokým spektrem služeb, které poskytuje svým obyvatelům i návštěvníkům.