Přidat do programu

Znovuobjevené Kájovsko - Boleticko

  • Cyklistické Cyklistické
  • Aktivní Aktivní
  • Rodinné Rodinné

Jednodenní nenáročný cykloturistický výlet, za známými i zcela neznámými zajímavostmi a památkami na Kájovsko - Boleticko. Výlet je určen také pro poznání krajiny, kterou v minulosti procházela i historická Linecká stezka. Součástí výletu je i část území po tři lidské generace nepřístupného a veřejnosti zapovězeného - území vojenského újezdu Boletice. Zde se nachází jedna z nejstarších církevních památek v Jižních Čechách, původně románský kostel sv. Mikuláše. Cestou můžete potkat například i československé opevnění nebo vydáte-li se na výlet druhou neděli v říjnu, můžete zažít nefalšovanou Jihočeskou pouť k zázračné Panně Marii Kájovské v jednom z nejstarších mariánských poutních míst v Čechách. 

Informace o tase


Celý kruh měří asi 20 km i s odbočkami k zámku Červený Dvůr a v Boleticích ke kostelu sv. Mikuláše. Vede pouze po stávajících značených cyklotrasách po komunikacích III. třídy. Celou trasu si tak můžete absolvovat i autem. Díky nenáročnosti je trasa vhodná i pro rodiny s dětmi, méně zdatné cyklisty a seniory. 

Jako výchozí místo na trasu jsme zvolili městečko Chvalšiny, z důvodu možností parkování, ubytování, stravování a dalších aktivit. Z Chvalšin po cyklotrase 1139, na křižovatce u silnice Český Krumlov - Černá se napojuje na 1147 a 1167 do Kájova, po 1254 do Boletic, odbočka k sv. Mikuláši a 1253 do Chvalšin.

Zastavení na trase

  • Chvalšiny -starobylé městečko na Linecké obchodní stezce, zmiňované již r. 1263. Historické jádro obce je vyhlášeno památkovou zónou. Za pozornost stojí především rozlehlé podlouhlé náměstí, kopírující trasu původní stezky. Dominantou celého náměstí je kostel svaté Máří Magdalény v pozdně gotickém slohu, postavený v letech 1487 - 1507 na místě staršího kostela. Jde o významné dílo rožmberské pozdní gotiky. Na náměstí se také nachází řada domů s gotickým a renesančním jádrem a barokní radnice z roku 1667, ve které se v současnosti nachází muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu.
  • Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu Muzejní expozice zahrnují přírodu, přírodní a kulturní regionu. Největší prostor je pak věnován barokní osobě a dílu autora Schwarzenberského plavebního kanálu, místního rodáka Ing. Josefa Rosenauera (1735–1804), včetně interaktivního modelu kanálu. Vše je doplněno expozicí s tematikou lesnictví a dřevařství na Šumavě.

         Provozní doba: duben - říjen, út – so. 13.00 - 16.00 hod. (mimo sezónu po telefonické dohodě)

  • Červený Dvůr – barokní zámek s anglickým parkemSchwarzenberský barokní zámecký komplex nedaleko Chvalšin, obklopený nádherným anglickým parkem s několika zachovanými romantickými zahradními stavbami a fontánami. Od roku 1966 se v zámku nachází psychiatrická léčebna, specializovaná na léčbu závislostí. Předchůdcem zámku byl tzv. Nový dvůr chvalšinský, který na úpatí Blanského lesa založil Vilém z Rožmberka v roce 1591. Jeho bratr a dědic, Petr Vok z Rožmberka, zde roku 1598 zřídil novou zahradu, v níž byli oborním způsobem chováni bobři, bažanti, koroptve a křepelky. Marie Arnoštka z Eggenberku, rozená ze Schwarzenbergu, zde nechala roku 1672 postavit zámek, později barokně přestavovaný. Zámek obsahuje řadu hodnotných interiérů, především Čínský sál s malbami Františka Jakuba Prokyše z roku 1756. Zámek je veřejnosti nepřístupný
  • Naučná stezka „Zámecký park Červený Dvůr“ provede návštěvníka větší částí tohoto unikátního parku o rozloze 117 ha. Seznamuje návštěvníky především s historií a vývojem parku, patřícímu díky svým krajinářským a architektonickým hodnotám k nejvýznamnějším kulturním památkám v Čechách i mezi evropsky významná díla. Na přibližně 3 km dlouhé trase si můžete prohlédnout 14 zastavení. 

          Park je v období duben - říjen ve všední den přístupný až v odpoledních hodinách, od 16,00 do 20,00 hodin. V sobotu a neděli a ve svátky potom od 9,00 - 20,00.
          Listopad – březen je otevřeno pouze so - ne a svátky od 10,00 - 16,00. 

  • Přírodní památka Meandry Chvalšinského potoka se nachází v nadmořské výšce 534 - 538 m n m., podél silnice mezi osadou Křenov u Kájova (u mostku) proti proudu až k mostu přes silnici Český Krumlov - Chvalšiny, před parkem Červený Dvůr. Je součástí CHKO Blanský les a její rozloha je 5, 23 ha. Předmětem ochrany je přirozený, meandrujícího tok Chvalšinského potoka s břehovou vegetací a vlhkými pcháčovými a ostřicovými loukami. Významný je výskyt mihule potoční a vranky obecné ve Chvalšinském potoce.
  • Opevnění ŘOP v Křenově. Celé území od úpatí Kletě, přes vojenský újezd Boletice až k Vltavě u Želnavy přetíná linie bunkrů lehkého československého opevnění z roku 1938. Jde o linii opevnění, kterou začal stát budovat na obranu republiky proti Hitlerovu Německu, prakticky kolem celé republiky. Název malých bunkrů určených pro 7 mužů a 2 kulomety, tzv. vzor 37, zvaných řopíky, vznikl podle zkratky ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací). V osadě Křenov se zachovaly bunkry přímo mezi domy, jeden dokonce na návsi nebo na zahradě.

Zajímavostí je, že právě v Křenově se v roce 1939, po okupaci republiky, účastnil osobně Adolf Hitler ukázky zničení jednoho bunkru německým dělostřelectvem. Německým dělostřelcům se ale bunkr nepodařilo nejen zničit, ale dokonce ani zasáhnout, tak ho museli němečtí ženisté urychleně a nenápadně vyhodit do vzduchu, aby byl vůdce spokojen. 
Další opevnění protíná naši trasu ještě jednou, na výjezdu z vojenského újezdu Boletice nad Chvalšinami. 

  • Dobrkovický mlýn, vzácně zachovalý renesanční mlýn ze začátku 17. stol. na potoce Polečnice, na odbočce z trasy cca 1,5 km po „staré krumlovské“. 
  • Poutní kostel Kájov. Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kájově je, společně s kostelíkem Smrti Panny Marie a hospicem, ojediněle zachovalý komplex staveb, z různých stavebních období, který je od roku 1995 národní kulturní památkou. Sem, hlavně k soše zázračné Panně Marii Kájovské, mířili od nepaměti desetitisíce poutníků nejen z velké části jižních Čech a Šumavy, ale i z Rakouska a Bavorska. Dodnes tu můžete zažít nefalšovanou Jihočeskou pouť. V kostele, jenž slouží jako farní, se konají pravidelné nedělní bohoslužby. Hlavní pouť se pořádá druhou neděli v říjnu, obvykle za účasti papežského nuncia a velkého množství poutníků ze všech třech zemí. Kájov patří mezi nejstarší mariánská poutní místa v Čechách. První historická zmínka o něm pochází z roku 1263, kdy český král Přemysl Otakar II. věnoval Kájov nově založenému cisterciáckému klášteru Zlatá Koruna. Cisterciáci podporovali zdejší mariánský kult, ale v roce 1422 kostel a Kájov vyplenili husité z Boleticka, poutě však nezanikly. Vše o kostele včetně stavebně historického vývoje zde. http://www.kajov.eu
  • Vojenský újezd Boletice. Území újezdu zaujímá 219,49 km², v nadmořské výšce 540 m až 1232 m (Knížecí stolec). Újezd vznikl usnesením vlády v roce 1950, již od roku 1946 ale existoval jako vojenský tábor Boletice. Při sčítání lidu v roce 1910 zde žilo v 56 obcích, 1 048 domech přibližně 6 660 obyvatel. Z toho jen zhruba 1 % tvořili Češi. Hustota zalidnění tak činila pouhých cca 30 obyvatel/km2. Po II. světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Vojenský újezd Boletice představuje z přírodovědeckého hlediska unikátní území mezinárodního významu, kterému se dostává ochrana v rámci soustavy NATURA 2000. Ochrana je zajištěna podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Evropsky významná lokalita Boletice a Evropsky významná lokalita Polná) a podle směrnice o ochraně volně žijících ptáků (Ptačí oblast Boletice). Část újezdu je také součástí CHKO Šumava a část CHKO Blanský les.
    Upozornění!!! Trasa mezi Boleticemi až za rozcestí u Podvořských rybníků prochází stále vojenským újezdem. Obecné informace pro turisty ve VVP nejdete na www.vojujezd-boletice.cz  
  • Hradiště Raziberk Vlevo od trasy z Kájova před Boleticemi, se na nachází vrch Raziberk 658 m. n. m. Na jeho vrcholu leží hradiště - výšinné sídliště, ze starší doby železné - halštatské (cca 750 - 450 před Kristem), zvané Razi nebo německy Raziberk. Hradiště je nepravidelně kruhové, opevněné dvěma souběžnými kruhovými valy symetricky kolem vrcholu, s předsunutými příkopy. Valy jsou kamenohlinitého složení. Jejich výška dosahuje kolem 3 m. Systém celého opevnění je patrně až středověkého původu, z výzkumu na vrcholu kopce však pochází i početný soubor pozdně halštatské keramiky. Přes vrch vede modrá turistická značka z Kájova do Boletic.
  • Kostel sv. Mikuláše v Boleticích - původně románská stavba z druhé poloviny 12. století a je považován za nejstarší sakrální památku Jižních Čech. Nachází se na vyvýšenině zvané Olymp nedaleko bývalé vesnice Boletice, které byla po začlenění do vojenského újezdu zbourána. V průběhu staletí byl několikrát přestavován a upravován. Například, goticky asi poprvé za Rožmberků v 15 století, dále v 17. století, kdy byla postavena i fara a 18. století, kdy byla v sousedství postavena ještě škola.
    Odsunem původního německého obyvatelstva a vytvořením vojenského újezdu, byl nastartován proces postupné těžké devastace kostela i celého okolí, včetně hřbitova, fary a školy. Největší škody na objektu vznikly v 60. až 80. letech 20. století, kdy se na nich hlavně podíleli příslušníci Československé lidové armády a vojáci sovětských okupačních vojsk, po kterých zůstali nápisy azbukou na zdech a zničených freskách. Výsledkem bylo nejen zničení veškerého mobiliáře, ale například byly hledači pokladů rozkopány podlahy. Byla poškozena střešní krytina a téměř zcela byl zničen strop nad lodí, stejně jako dřevěná konstrukce podlah i schodišť ve věži. Nástěnné malby byly vážně narušeny letitým zatékáním, místy otlučeny atd. Záhy, po listopadu 1989, byly zahájeny práce na záchraně kostela. Byla opravena krytina střechy a stropy. Byl proveden detailní průzkum celého vnějšího pláště stavby, celoplošně sejmuty narušené omítkové vrstvy z 20. století. Na základě výsledků průzkumu byl celý kostel opatřen replikou raně barokní fasády. Od začátku roku 2016 kdy došlo ke zmenšení rozlohy újezdu, byl předán obci Kájov k dalšímu využití.
  • Boletice (Poletitz) Mezi Chvalšinami a Kájovem bývala vesnice Boletice. Ta měla v roce 1921 skoro 400 obyvatel a nacházelo se tu 56 domů včetně kostela, fary a školy. Byla jednou z nejstarších osad v regionu, v 13. století středem rozsáhlé královské rychty i významným centrem na staré trase Linecké stezky. Podle některých pramenů tu měl sídlit slovanský kmen Boleticů. O stáří osídlení svědčí i slovanské mohyly a hradiště Razi, neboli Raziberk. První písemná zmínka je v listině krále Přemysla Otakara II. z roku 1263, kterou jí daroval klášteru Zlatá Koruna. V té době již stál v obci původní románský kostelík. Během husitských válek přívrženci husitů z Boleticka, shromážděni pod vedením jakéhosi Domina a podněcováni knězem Janem Biskupcem, přepadli a zapálili Kájov. Posléze připadly Boletice k rožmberskému panství Český Krumlov, s nímž prodělávaly další majetnické změny. Po 2. světové válce bylo zdejší německé obyvatelstvo odsunuto a vesnice byla začleněna do vojenského újezdu. Kromě kostela sv. Mikuláše, stojícího dnes osamoceně na vrchu Olymp, byly prakticky všechny budovy zbourány, až na pár statků dnes využívaných armádou a úřadem újezdu. Od začátku roku 2016 je díky zmenšení území vojenského újezdu přístupná.
  • Rozcestí u Podvořských rybníků Nedaleko stála vesnice Podvoří  (Podwurst) 14 stavení, zanikla v důsledku odsunu německého obyvatelstva a působení armády. Dnes součást vojenského újezdu, kde jsou vybudovány ubytovací sruby pro vojáky.
  • Opevnění ŘOP u Chvalšin – další zachované bunkry československého opevnění z roku 1938. GPS jednotlivých bunkrů: 1. N 48°50.53780', E 14°12.81585', 2. N 48°50.39532', E 14°13.03963', 3. N 48°50.33303', E 14°13.17030'
  • Chvalšiny, socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes chvalšinský potok, kamenný podstavec je z původního pranýře.
Zpět