Přidat do programu

Husovi příznivci - Stížný list do Kostnice

  • Pěší turistika Pěší turistika
  • Aktivní Aktivní
  • Poznávací Poznávací
  • Rodinné Rodinné

ŠLECHTA Z ČECH A MORAVY PROTESTOVALA 2. ZÁŘÍ 1415 PROTI HUSOVU ODSOUZENÍ A POPRAVĚ STÍŽNÝM LISTEM, ADRESOVANÝM KOSTNICKÉMU KONCILU. PEČETI K STÍŽNOSTI PŘIVĚSILO 452 PŘÍSLUŠNÍKŮ ŠLECHTY. HUSOVO POTRESTÁNÍ A SMRT LIST PROHLÁSIL ZA VĚČNOU HANBU A SKVRNU NEJKŘESŤANŠTĚJŠÍHO KRÁLOVSTVÍ
ČESKÉHO A NEJJASNĚJŠÍHO MARKRABSTVÍ MORAVSKÉHO A NÁS VŠECH.

„Nyní jsme tedy uznali za vhodné poslat vašemu otcovství tyto otevřené listy ve věci mistra Jana Husa, vyznávajíce srdcem a veřejně prohlašujíce ústy, že mistr Jan Hus byl najisto člověk dobrý, spravedlivý a křesťanský, od mnohých let v našem království životem, mravy a pověstí zachovalý a osvědčený...

Kdokoli z lidí kteréhokoli stavu, hodnosti, důstojenství, postavení, řádu nebo řehole, jenž řekl nebo tvrdil, říká nebo tvrdí, že ve jmenovaném království a markrabství vzbujely bludy a kacířstva a že nás, jak bylo řečeno, a jiné Kristovy věrné nakazily, všichni – s výjimkou jediné osoby nejjasnějšího knížete a pána, pana Zikmunda, krále římského, uherského a tak dále, dědice a pána našeho budoucího, o němž věříme a doufáme, že je nevinen – všichni a každý takový, jak řečeno, rovnou lže v své hrdlo jako nejhorší zlosyn a zrádce jmenovaných království a markrabství a jako náš nejhorší nepřítel, a je sám nejškodlivější kacíř naplněný vší špatností a nepravostí, ano syn ďáblův, který je lhář a otec lži …“

Mezi přivěšenými pečeťmi jsou i pečeti některých osob z blízkého okolí Husince: Vlacha ze Březí, Jana z Hrádku, Petra z Drslavic, Mikuláše z Kratušína, Benka ze Lhenic, Jana z Předslavic, Štěpána z Češtic a Viléma ze Lčovic.

Drslavice a Petr

Zdejší tvrz byla patrně založena v polovině 14. století nižší rožmberskou šlechtou. Její příslušníci se od té doby píší jako vladykové z Drslavic. Rožmberkům se vzepřel Petr, někdy také zvaný
Rychart z Drslavic. Jeho pečeť je připojena ke stížnému listu proti upálení Jana Husa hned ve druhé řadě za pečetí Čeňka z Vartemberka, nejvyššího purkrabího. Petr z Drslavic je zmiňován
v roce 1424, kdy po boku Jana Smila z Křemže bojuje proti Oldřichu z Rožmberka. V 18. století byla tvrz přestavěna na sýpku, později část tvrze na byty.

V 90. letech 20. století zrestituovala tvrz rodina Švejdova, která se jí snaží uvést do původního stavu. Prohlídka je možná po předchozí telefonní domluvě.

Hrad Hus a Mikuláš z Pístného

Hrad postaven pány z Janovic v první polovině 14. století. K tehdejšímu husskému panství patřilo 23 vesnic a půl městečka Husince či městečko Záblatí. Po neblaze známém Zikmundu
Hulerovi, popraveném v roce 1405 v Praze, získává panství Mikuláš z Pístného, psaný od té doby z Husi. Stal se Husovým příznivcem a po jeho smrti hejtmanem husitských vojsk. Tragicky zemřel v roce 1420 v Praze. Opuštěný hrad obsadil Habart Lopata z Hrádku a podnikal odtud loupežné výpady na kupce procházející Zlatou stezkou. Z tohoto důvodu byl hrad v roce 1441 vypálen a rozbořen. Zřícenina hradu je dodnes přístupna po modré turistické značce.

Další tipy na výlet

  1. Drslavice a Petr
  2. Hrad Hus a Mikuláš z Pístného
  3. Mikulášův Kratušín
    • Mikuláš z Kratušína se připojil v roce 1415 ke stížnému listu do Kostnice. Ves s velmi starou historií a krásnou barokní kapličkou sv. Linharta na návsi. Podle jedné z pověstí, zde někde u kapličky-na rozcestí pěti cest (do Zabrdí, Záblatí, Drslavic, Lažiště a Chlístova), měla porodit Jana Husa jeho maminka poté, když na ni přišly náhle porodní bolesti. Údajně spěchala za svou matkou do nedalekého Dobišova mlýna. Křižovatku připomíná i starý kamenný rozcestník. Vyhlášená je i místní hospoda U Stuchelů.
  4. Záblatí a Jan Smil z Křemže
    • Po smrti Mikuláše z Husi se stal majitelem hradu Hus a tudíž i městečka Záblatí stoupenec husitského hnutí Jan Smil z Křemže. V roce 1439 ho nechal jeho bývalý živitel Oldřich II. z Rožmberka uvěznit a o osm let později popravit. Dominantu záblatského náměstí tvoří gotický kostel Umučení Jana Křtitele. Zajímavá je i kašna, stará fara z 15. století nebo ještě starší boží muka při cestě k Albrechtovicím.

 

Zpět