Stožec láká na kapli, zázračný pramen i prales

Divoká pralesní příroda, křišťálově čistá voda zázračné studánky, tajuplná minulost, trosky starého hrádku, skalnatý výběžek s úžasným výhledem do kraje, pohnutý osud dřevěné kaple, ale i krásné informační středisko s vycpaným losem a bohaté zázemí pro turisty v obci Stožec. Takový může být výlet ke Stožecké kapli.

Obec Stožec, která se svým katastrem celá rozprostírá v Národním parku Šumava, je bývalá dřevařská osada. Leží v malebném údolí divoce meandrující Studené Vltavy, která pramení v nedalekém Bavorsku. Zajímavou událostí v dějinách obce byla údajně největší pytlácká bitva v Evropě. Ta se odehrála v únoru 1850, kdy bavorští pytláci zaútočili na lesníky, kteří se opevnili v místním hotelu Pstruh. Výsledkem krvavé přestřelky pytláků a lesníků bylo několik mrtvých a mnoho zraněných na obou stranách. Ještě při rekonstrukci objektu ve 30. letech 20. století se našlo velké množství kulek zavrtaných do trámů roubené budovy.

Tři kilometry od Stožce se pod Stožeckou skálou uprostřed více než dvousetletého pralesa nachází krásná dřevěná Stožecká kaple. Ta je dnes, stejně jako před staletími, ikonou Stožecka a atraktivním návštěvnickým cílem. Kaple byla vystavěna v roce 1791 volarským kovářem Jakobem Klauserem, který ji postavil z vděčnosti k zázračnému prameni, jehož voda ho uzdravila ze slepoty. Kaple byla vysvěcena a pro svůj léčivý pramen se stala oblíbeným místem jak pro české, tak i pro bavorské poutníky. První mše svatá se zde konala 24.července 1865. Nejslavnější byla bezesporu mše na svátek Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 1920, kdy sem přišlo z dnešního pohledu neuvěřitelných 5600 lidí z obou stran hranic. Kaple ve svém prvním období sloužila až do roku 1946, kdy byla opuštěna a tehdejším režimem odsouzena k zániku. Zůstaly po ní jen trosky. Obnovena byla až v revolučních letech 1988–1990 Janem Kocourkem z Prachatic. Znovuotevřená byla kaple 9. listopadu 1988 a znovuvysvěcená pak 25.srpna 1990 bývalým kardinálem Miloslavem Vlkem.

Kaple ale měla problémy i v novodobých dějinách. Dřevěnou stavbu totiž napadla zákeřná dřevomorka. Houba úplně zlikvidovala dřevěnou podlahu, ale také hlavní pilíře a část nosných trámů. Dřevomorka byla dokonce i ve zdivu presbytáře.

Proto se veškeré její výtrusy a možnosti další nákazy dřevěného skvostu musely odstranit a nahradit. Při poslední rekonstrukci byl také objeven léčivý pramen, který se podle dochovaných informací měl nacházet přímo pod kaplí. Dnes víme, že pramen byl opravdu sveden žlabem vyskládaným z kamene pod pravou stranou kaple a vyveden před kapli. Do věžičky kaple byl nově instalován i její původní zvon. Úplnou náhodou se podařilo najít výrobce zvonu a ten po dlouhých letech zvon zrekonstruoval a sám ho znovu zavěsil na původní místo. Rekonstrukce byla dokončena v roce 2013 a pomohla jí i evropská dotace.

Na vrcholu Stožecké skály (976 m), která ční nad Stožeckou kaplí a nad korunami pralesa je 5 metrů vysoký železný kříž a ne příliš patrné zbytky věže strážního hrádku ze 13. století, který v dávné minulosti střežil bezpečnost karavan, které putovaly z Bavor do Čech po Zlaté stezce. Odměnou za zdolání skalnatého výběžku, může být nejenom nalezení skalní kešky, ale především krásný výhled na obec Stožec a vrcholy Třístoličníku, Trojmezné a Plechého. Za dobré viditelnosti se můžete pokochat i pohledem na vrcholky Alp.

Stožecký prales je více než 200 let starý les. Celá oblast je součástí naučné stezky „Stožecký prales a skála“ jejíž součástí je i stříškou krytý pařez smrku, který v roce 1988 vyvrátila vichřice. Padlý smrk spolu s mohutnými buky, jedlemi, javory, ale i jilmy tvořil tzv. první generaci lesa po původním šumavském pralese, který se dnes součástí nejpřísněji chráněné 1. zóny Národního parku Šumava. Podle jeho letokruhů je možno vyčíst, že se dožil téměř 200 let. Smrky, které rostou v těchto nadmořských výškách ve stínu svých rodičů, přirůstají jen velmi pomalu a často tvoří velmi vzácné a husté, tzv. rezonanční dřevo. To je vysoce ozvučné, a proto se z něho vyrábí hudební nástroje.

Pralesní zbytky v okolí Stožecké skály a pralesa Medvědice jsou také známy jako hnízdiště velmi vzácného dravce sokola stěhovavého. Proto je oblast každý rok v době jeho hájení pro návštěvníky uzavřena a pečlivě střežena strážci národního parku.

Ve Stožci pak nezapomeňte navštívit krásné informační středisko NP Šumava, které je věnované lesu a jeho chloubou i tahákem je vycpaný lipenský los, kterého srazilo auto. 

Do Stožce je možné dojet autem parkováním na centrálním parkovišti před hotelem Pstruh, nebo vlakem z Volar či podél Lipna na trati z Českého Krumlova, Černé v Pošumaví, Horní Plané a Nové Pece.