Z Vacova kolem krásných říček a hledání meteoritu

Celková délka

44,6km

Časová náročnost

3-4 hodiny

Terén

kopcovitý

Doporučené období návštěvy

jaro, léto, suchý podzim

Fyzická náročnost

střední

Značení

značená i neznačená trasa, přesně vytrasováno v Mapy.cz

Jak se dostanete na začátek

autem do Vacova

Jak se dostanete zpět

jedná se o okruh

Popis trasy

V Žáře vystřídala starší zvonici v roce 1913 kaple nová. Zasloužil se o ní zdejší rodák farář, ale také zemský poslanec František Bláhovec. Dalším významným rodákem byl farář František Špalek. Ke kamenu nad vsí se vztahuje pěkná pověst. Bezbožný pastýř pásl ovce na Strachynci. Pršelo, žena mu přinesla jídlo, které mu nechutnalo. Hodil misku s jídlem po ženě se slovy: „Bodejž by si ty mrcho i s tím žrádlem zkameněla“. Na ta slova udeřilo a pastýř zkameněl i s ovcemi a ženou. Od těch dob tam kameny stojí a nikdo neví, jak je proměnit nazpátek. Nad vsí je i místo zvané U obrázku: schovávali se zde milenci, jimž rodiče nepřáli a zde do nich udeřil blesk. 
Původní osada Bohumilice byla už v 10. století v majetku kapituly pražského kostela sv. Víta. Nejznámějšími vlastníky místní tvrze byli Malovcové. Po třicetileté válce byla přestavěna tvrz jako renesanční zámek. Za poslední přestavby zámku za Arnošta Lumbe byl rozšířen o severní křídlo. Roku 1923 koupil velkostatek se zámkem Ferdinand Holoubek. V roce 1996 dostává zámek zpět rodina Holoubkova, která zanedbaný zámek opravuje. Při zámku stojí lípa 300 let stará, u ní kaplička sv. Jana Nepomuckého.

V okolí byly nalezeny kusy tzv. bohumilického meteoritu. Největší kus vážící 37 kg byl uložen v Národním muzeu. Kostel byl zasvěcen sv. Martinu, později Nejsvětější Trojici a sv. Barboře. Z původní stavby se dochoval hrotitý portál v severní zdi lodi s pětilaločně vykrojeným tympanonem a s talířovými hlavicemi. Je datován do doby kolem roku 1250. Svědkem vrcholně středověké historie kostela je kamenná křtitelnice, zdobená reliéfním panelováním ve tvaru trojlistů, umístěná jako kropenka vedle portálu.

Ve Spůli stojí pěkná kaple svatých Jana a Pavla. Dochovalo se zde několik starých venkovských usedlostí. V dolní části osady pracoval mlýn.

V Sudslavicích stojí lípa stará přes 600 let, po obvodu měří necelých 12 m, vysoká je 30 metrů. Silné větve v koruně spojují lana a stříška kryje otvor po odlomené větvi, lípa je nazývána i Husovou: pověst vypravuje, že pod lípou mistr Jan kázal. Nedaleko od lípy je jeskyně s nálezy diluviálních zvířat, kolem ní probíhá naučná stezka. V Sudslavicích se mlelo ve dvou mlýnech. Na levém břehu U Mlynářů stál mlýn od 17. století, obnoven byl po požáru roku 1874 a mlel mouku až do roku 1948. Na pravé straně vedle lípy je mlýn U Vanických. Ve svých útrobách uchovává dosud mlecí zařízení, vyjma vodního kola. Tady se mlelo do roku 1938 a tajně i za války. Na Vanických mlýně jsou značky, kam až sahala vodní hladina při posledních záplavách.

V okolí Výškovic se dodnes těží vápenec. Na vsi je z něho postaven i velký ohrazený kříž i majestátný pomník padlým. Ve Vnarovech má svou dílnu náš nejvýznamnější medailér současnosti akademický sochař Vladimír Oppl. Podle jeho návrhu byla například zhotovena současná dvacetikoruna.

V Modlenicích, připomínaných v 16. století, stávalo i 11 domů. Dnes v centru stojí jen kaple sv. Rodiny a jeden původní dům.

V Cejsicích stejně jak v Křesánově se dochovaly návesní kaple.

U Sloupu bývala velká kasárna. Dnes v areálu sídlí několik firem.

Jedna z mála populací raka říčního na Šumavě žije v rybníčku Kramata. Rybník nebyl vypuštěn už několik desítek let. Potápěčům bylo prý zakázáno zde provádět průzkum, neboť před koncem II. světové války k rybníku prý přijela německá auta a obsah byl vysypán do rybníka.

V roce 1800 stávala u studánky U Lizu jen dřevěná bouda, později prostá dřevěná kaple. Zděnou kapli dal vystavět roku 1852 František Anton Thun Hohenstein. Stavbu vedl zednický mistr Martin Kyznar z Krušce. Roku 1852 při výkopu základů nové zděné kaple nad studánkou nalezli dělníci lebku a zrezivělý meč. K zázračné moci studánky se dochovalo několik zázračných příběhů. Pouť se zde koná každoročně v neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září). Voda z nedalekých rybníčků sloužila k máčení kůry. Vyloužené třísloviny se pak používali ke zpracování kůže.

V Žírci stojí u domu č.p. 3 památná Žírecká lípa, s obvodem 502 cm a 22 metry výšky.

V Račově si prohlédnete několik starých vesnických domů nebo památník padlým.