Kolem tvrzí a Muzea venkovského života v Předslavicích

Celková délka

53 km

Časová náročnost

4 hodiny

Terén

členitý

Doporučené období návštěvy

jaro, léto a suchá podzim

Fyzická náročnost

střední

Značení

soubor značených i neznačených tras, natrasováno v Mapy.cz

Jak se dostanete na začátek

autem do Malenic

Jak se dostanete zpět

jedná se o okruh

Popis trasy

Ve Straňovicích mají zajímavou kapličku a památkově chráněnou usedlost čp. 3. Při cestě z Malenic do Straňovic pomník stojí pomník Cyrilu Šrámkovi, četnickému štábnímu strážmistrovi, který zde zahynul 10. května 1945, když narazil na skupinku německých vojáků prchajících směrem k hranicím.

Na návsi v Úlehli stojí kaple z roku 1888.

Předslavice vznikly na tzv. německé obchodní stezce, která vedla z Pasova do Písku a dál do Prahy. Na nedalekém kopci Kostelec stojí menší novodobá rotunda. Kostel Nejsvětější Trojice a sv. Václava je prvně písemně zmiňován v roce 1350. Dochoval se portál z let 1320–1330 a pozdně gotická křtitelnice. Věž pochází z roku 1839. Na návsi jsou jedny z nejlepších prací stavitele Jakuba Bursy čp. 4 a 18. Nad vraty jsou nástavce se sloupky, plastickými reliéfy, obrázky a nápisy. Ten u čp. 4 zní: „Starý selský rod Malinů drží tento statek již před rokem 1655“. Jiný nápis pod korunní římsou: „TOMU DOMU WISTAVIL SEM NEVIM KOMU GEDINE SAMÉMU PÁNU BOHU LP 1848“. Branou u č. p. 18 můžete vstoupit do Muzea venkovského života.

V Marčovicích stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1887. Na rodném domě archiváře a spisovatele Františka Teplého (č. p. 5) je připevněna pamětní deska.

V Litochovicích jsou pěkné malby na fasádách domů čp. 2 – krajina s větrným mlýnem a čp. 13 – Jan Hus a Jan Žižka. Na vsi najdete také starý správcovský dům ze 16. století se zachovalým vchodovým ostěním. Na návsi stojí kaple sv. Floriána.

Ve Stříteži mají kapličku od roku 1885 a dnes i proslulé zahradnictví.

Dobrá Voda je poutní místo s kaplí Panny Marie a křížovou cestou, postavené na konci 19. století. Mše se v kostele koná každoročně o Dobrovodské pouti, a to jedenáctou neděli po Velikonocích.

Původní panský dvůr v Milejovicích stával pod čp. 2. Při silnici do Přechovic, v místě zvaném „U Křížů“, stojí dřevěný dvojramenný (patriační) kříž. Je prý památkou na mrtvé z francouzských, resp. napoleonských válek. Vedle dřevěného kříže stojí ještě jeden kamenný s datací 1864.

V roce 1315 získaly Hoštice spolu s dalšími obcemi na Volyňsku královácká privilegia od Elišky Přemyslovny. Později patřily třeba Rožmberkům nebo Chlumčanským z Přestavlk. Až do 20. století patřily Hoštice rodu Schubertů s poněkud komickým přídomkem ze Schuttersteinu. Dnešní jednopatrový zámek s raně barokním portálem byl postaven v 17. století za Chlumčanských na místě původního pozdně renesančního sídla. Hoštický kostel Panny Marie byl postaven roku 1593 v renesančním slohu s oltářem umístěným nezvykle na severní straně. Ke kostelu, který byl v 18. století barokně přestavěn, přiléhá hřbitov. Pod kamenným kloboukem sochaře Michala Gabriela tady odpočívá zpěvák Michal Tučný. V Hošticích žila i početná židovská komunita. Zůstala po ní dochovaná modlitebna a asi kilometr vzdálený hřbitov.

I v Čepřovicích se můžeme setkat s ukázkami selského baroka. Č. p. 17 je uzavřená usedlost s obloukovým vjezdem s nástavcem, štít s volutami. Na bývalé tvrzi můžeme dodnes spatřit nástěnné malby z druhé poloviny 17. století: alianční znak, špatně čitelný nápis či zbytky ornamentální výzdoby.

Údajně nejmladším hradem v Čechách je hrad Švecburg. Byl postaven Janem Švecem v roce 2007 na vršku nad Kváskovicemi. Hrad má dvě věže, dvě místnosti i kapličku sv. Huberta. Vše je obehnáno hradbami.

Zámek v Dubu je novogotický z let 1854–1860 od Josefa Niklase. Vznikl na místě tvrze, přebudované v 17. století Říčanskými z Hodějova v pozdně renesanční zámek, z něhož se dochovala uvnitř zámku dvě renesanční ostění. Roku 1994 byl vrácen původním majitelům. Od nich zámek koupila rodina Battagliova, která objekt, necitlivě upravený na zemědělskou školu, postupně uvádí do původního stavu. Kostel Rozeslání sv. Apoštolů je pozdně barokní z roku 1789, věž z roku 1807. Východně od obce v lese ležící židovský hřbitov ukrývá za zdí náhrobky z 18. století.

Tvrz už sice ve Tvrzicích nestojí, ale dochovaly se selsko-barokní stavby rovněž připisované Jakubovi Bursovi z poloviny 19. století. Jde o č. p. 7 z roku 1860, bývalý hostinec č. p. 9 z roku 1862 a č. p. 11 z roku 1862.

V Bušanovicích se dochovaly stavby v selském baroku z poloviny 19 století. Jsou to štíty na č. p. 27 z roku 1847 a č. p. 13 z roku 1860. Na jižním průčelí sýpky v bývalém panském dvoře v Želibořicích lze spatřit jediný dochovaný pozůstatek bývalé tvrze – pozdně-gotický žulový sedlový portál z pravoúhlých kvádrů s ozubem. Proti sobě hledící mužská a ženská hlava, vytesané do sedel portálu pod nadpražím, představují zřejmě stylizovanou podobu bývalých majitelů.

Tvrz v Zálezlech stávala na jižním okraji vsi. Její pozůstatky najdeme v č. p. 45 a č. p. 63. Zaujmou nás krakorce po prevetu ve druhém patře jižního průčelí. Podle staré ústní tradice prý vypracoval plány místní školy stavitel Národního divadla v Praze Josef Zítek. Boží muka při cestě do Malenic pochází ze 17. století.