Přidat do programu

Procházkový okruh - Jižní meandr

  • Pěší turistika Pěší turistika
  • Poznávací Poznávací

Na atraktivitě historické části Českého Krumlova má zásadní podíl jeho malebné rozložení ve smyčkách tří vltavských meandrů. Jižní meandr leží zdánlivě trochu stranou od obecně známých a turisticky hojně využívaných komunikačních „tepen“ středověkého centra města. Na poměrně malé ploše pozvolna zastavované od 16. století však soustřeďuje kromě renesančních a barokních domů hned několik významných památek, které svou zásadní roli v životě města sehrály především v závěru 19. a v první polovině 20. století. Jedná se o Fotoateliér Seidel, židovskou Synagogu, zahradní domek – Ateliér Egona Schieleho a území městského parku. Revitalizací jižního meandru tak dochází k oživení již dávno zapomenutých zákoutí Českého Krumlova a příběhů zdejších památek.

V kontrastu se středověkým a renesančním centrem nabízí území jižního meandru klidnou až relaxační atmosféru. Návštěvník zde nalezne dostatečný prostor nejen k oddychu a odpočinku, ale i k poznání dalších významných historických památek města.

 

Zahradní ateliér Egona Schieleho

Zahradní domek na terasovitém svahu byl postaven již ve 2. pol. 17. století. V roce 1911 zde pobýval a tvořil malíř Egon Schiele (1890-1918). Dům pro Schieleho vyhlédl, pronájem vyjednal a řadu oprav a úprav zadal student místního gymnázia Willi Lidl. Díky vstřícnosti tehdejšího majitele, obchodníka s textilním zbožím Maxe Tschunka, zde mohl Schiele bydlet zadarmo i se svojí rusovlasou přítelkyní a modelkou Wally Neuziel. „Letní“ dům a terasy plné květin miloval. Vytvořil zde řadu studií, kreslil děti, které sem za ním chodily na návštěvu, staré ženy, vysloužilé vojáky i mladé dívky. Na dřevěné desky maloval olejem krumlovské motivy; vznikly tak dnes slavné obrazy Město na modré řece, Mrtvé město, Noční Krumlov nebo Pohled na střechy Krumlova, za které tehdy požadoval 100 korun. Zdá se však, že ani za tuto cenu nebyl v Krumlově nikdo ochoten obrazy koupit, neodpovídaly obvyklému vkusu tehdejší doby.

Více než 100 let poté se do zahradního domku umělci znovu vrátili; od roku 2012 je v zimní polovině roku využíván jako pobytový ateliér, kde tvoří a vystavují umělci z celého světa. V letní polovině roku je zde veřejně přístupná expozice.


Synagoga

Synagoga z r. 1909 byla po opravě znovu zpřístupněna v r. 2013. Jedná se o jednu z mála synagog, která přečkala pohnuté dějinné události 20. stol.

Interiéry dnes představují obdivuhodnou kombinaci dochované secesní výzdoby a řemeslně dokonale propracovaných historických replik původního vybavení. Je zde stálá expozice věnovaná historii židovské komunity a prostory slouží i pro pořádání kulturních a společenských akcí. V bývalém rabínském bytě s věrně restaurovanými dekory secesních výmaleb se nyní nachází Synagoga Café s možností posezení v interiéru i na venkovní terase. Okolní zahrada nabízí možnost odpočinku i vyžití dětských návštěvníků na malém hřišti.


Musesum fotoateliér Seidel

Fotoateliér Seidel z r. 1905 je světově unikátní památkou z dějin fotografie. Její hodnota spočívá především v komplexnosti všech dochovaných součástí. Objekt byl vybudován jako ateliér s obytnou částí pro rodinu. Takto se i dodnes v plné funkčnosti dochoval.

Fotoateliér Seidel vypráví příběh o počátcích profesionální fotografie a místních průkopnících tohoto řemesla – Josefu a Františku Seidlovi. Návštěvníka zavede zpět do minulosti fotografická tvář města a jeho obyvatel z doby před sto lety spolu s rozsáhlou sbírkou fotografického díla od dvou generací fotografů. Expozice ohromí svou autenticitou, množstvím vzácných skleněných negativů, dobových snímků a pohlednic tvořících „kroniku Šumavy“, stejně jako dochovanými a stále funkčními fotoaparáty, zvětšovacími přístroji nebo zařízením fotokomory. Atraktivitu této sbírky umocňují Seidelovy osobní poznámky, deníky, knihy zákazníků i původní zařízení bytu. Museum krom prohlídek nabízí svým návštěvníkům i oblíbené fotografování v kostýmech z doby první republiky.

 

Kaple Sv. Martina

Původní hřbitovní kaple byla roku 1585 založena jako dřevěná, spolu s novým hřbitovem, jenž byl do těchto míst přeložen od kostela sv. Víta. Roku 1618 se mělo začít s výstavbou nové kaple, ale v důsledku stavovského povstání byl připravený materiál odvezen a použit k opevnění zámku. Proto byla stavba nové kaple sv. Martina zahájena až v roce 1717, současně s dokončením výstavby kaple na Křížové hoře. V té době vystavěli jezuité poblíž kaple dům pro nemocné, kteří kapli měli jako svou svatyni. Kaple byla dále upravována v roce 1737. Hlavní oltář je z roku 1763 a je dílem krumlovského sochaře Josefa Mucka a malířů Josefa Putze a Christopha Anneise. Oltář kaple sv. Martina je pravděpodobně dílem velešínského rodáka, malíře a duchovního Bedřicha Kamarýta (1831-1911). Rokokovou kazatelnu vytvořil malíř a řezbář Anton Leyer. Postranní oltáře jsou zasvěceny sv. Janu Nepomuckému a sv. Anně.

V současnosti je kaple využívána k příležitostným koncertům a svatebním obřadům.


Hudební pavilon

Objekt hudebního pavilonu byl postaven během druhé fáze budování městského parku mezi lety 1924 až 1930. Lehká dřevěná stavba historizujícího tvarosloví na půdoryse osmiúhelníku sloužila jako místo promenádních hudebních koncertů a místo posezení a odpočinku. Osm dřevěných sloupů je spojeno vaznicovým věncem, jenž nese stanovou střechu komplikovaného složeného tvaru - komolého osmihranného jehlanu, završeného osmihrannou kopulí s hrotnicí. Mezi subtilními nosnými sloupy (pilíři) bylo původně dřevěné bedněné zábradlí. Podstřešní římsa byla zdobena řezbovanými prkny, vytvářejícími náznak čabraky.

Dnes je altán příležitostně prostorem pro konání svatebních obřadů.

 

Městský park v Českém Krumlově

 

 

Zpět