Adolf Heyduk (1835–1923)

Adolf Heyduk byl významný český básník a představitel Májovců, jehož dílo se vyznačovalo silným vztahem k přírodě, láskou k českému jazyku a národní hrdostí. Jeho poezie byla ovlivněna romantismem, ale také realismem a slovanskou vzájemností. Mezi jeho nejznámější sbírky patří „Cimbál a husle“, „V zátiší“ a „Slovanské melodie“, ve kterých oslavoval nejen krásu české krajiny, ale i prostý venkovský život. Jako dlouholetý profesor a básník se Heyduk těšil uznání i u významných osobností své doby, včetně Boženy Němcové a Aloise Jiráska.

Adolf Heyduk a jižní Čechy
A. Heyduk strávil velkou část svého života v Písku, kde působil jako profesor na tamní reálce a kde také napsal většinu své poezie. Město se stalo jeho druhým domovem a inspirací pro mnohé básnické obrazy. V jeho písecké vile dnes sídlí Památník Adolfa Heyduka, který uchovává jeho literární odkaz a představuje návštěvníkům jeho život a tvorbu. Písek si Heydukovo jméno připomíná i formou názvů ulic a literárních akcí, které se konají na jeho počest. Díky němu zůstává Písek nejen městem historickým, ale i kulturním centrem jihočeské poezie.

Bronzová socha básníka Adolfa Heyduka z roku 1935 byla v době války určená k roztavení. Naštěstí se ji povedlo zachránit a ke zničení nedošlo. Sochu lze obdivovat v Palackého sadech v Písku. Ceněna je nejen pro svou historickou hodnotu, ale také pro velmi kvalitní plastiku.

Mnoho let působil v Písku jako profesor českého jazyka a literatury na tamním reálném gymnáziu. Po krátké přestávce v Praze se sem v roce 1877 vrátil. Po návratu se oženil se svou o 25 let mladší žačkou a žil zde až do konce života. Město se mu stalo skutečným domovem i literární inspirací.