Přidat do programu

Hrad Strakonice

Nádhernou, majestátní stavbu najdete v nejtěsnějším sousedství soutoku Otavy a Volyňky. Řeky se sbíhají v ostrém úhlu a dodávají tak hradu vpravdě pohlednicový vzhled.

Jeho minulost však přitom ani v nejmenším nepřipomínala pohádku. Bavorové věnovali část svého hradu řádu Maltézských rytířů a tím začala éra společného působení moci světské a moci církevní, ne vždy idylická. Z původních chráněnců šlechtického rodu se nakonec stali obtížní rivalové, jejichž majetek neustále rostl, takže postupem času se řád stal daleko mocnějším než Bavorové, jejichž vliv naopak pozvolna upadal. To samozřejmě vedlo k rozsáhlým sporům a přím mezi Johanity a hradními majiteli.

V době, kdy ale Strakonický hrad zakládali, patřili ještě Bavorové k velmi vlivnému jihočeskému šlechtickému rodu. Tomu odpovídal i velkorysý styl, v němž stavbu svého reprezentačního sídla pojali. Jestliže patříte mezi znalce historie či dějin umění, zcela jistě oceníte skutečnost, že strakonický hrad v sobě snoubí všechny slohy od románského až po baroko. Pokud pro vás tento druh informací není důležitý, má pro vás Strakonický hrad přichystanou celou řadu zajímavostí a perliček.

Novou tvář získal i hradní park v západní části, který je využíván novomanželi k pořízení jejich první manželské fotografie a na II. hradním nádvoří funguje stylová restaurace Hradní sklípek.

Z období gotiky pochází dochovaná vyhlídková věž Rumpál, která má válcovitý tvar s břitem. Při výstupu na ní, budete mít Strakonice jako na dlani.

V původním jižním hradním paláci s renesanční věží Jelenkou má své expozice Muzeum středního Pootaví Strakonice s největší expozicí dud a dudáctví v Čechách.

V první fázi stavby (1220-1235) vzniklo hlavní opevnění, včetně hlubokého příkopu na jižní a západní straně, západní část kostela s věží, budova ambitu a palác s kapitulní síní. V letech 1260-1280 za Bavora II. vznikl nový palác s věží a byly zaklenuty ambity. Počátkem 14. století přestavěl zvíkovský purkrabí Bavor III. západní opevnění a původně hranolovou věž na dnešní Rumpál (gotická věž s břitem).

Roku 1402 Johanité získali celý hrad, který byl od roku 1421 (po zničení pražského sídla řádu) sídlem velkopřevorů. Po roku 1500 vybudoval komtur řádu Jan III. z Rožmberka věž Jelenku a severní kamennou hradbu a přestavěl obytný palác. Stavební úpravy hradu byly ukončeny 1714-1721 barokní zámeckou přístavbou. Maltézský řád zde působil až do uvěznění posledního převora a profesora zdejšího gymnázia A. Voráčka komunisty roku 1951, později jen skrytě.

Celý areál v letech 2005-2010 prošel rozsáhlou rekonstrukcí a byl proměněn ve skutečný skvost na řece Otavě. A tak zde i pro dětské návštěvníky vzniklo v hradním příkopu oblíbené hradní safari se zakrslými kozami, ovečkami, poníky a oslíkem.

Výstavy, přednášky, kulturní a společenské akce se konají v historických sálech i na nádvoří. 

Zpět