Poutní místo Svatý kámen - Chrám Páně Panny Marie Sněžné

Poutní místo Svatý kámen - Chrám Páně Panny Marie Sněžné

Jihovýchodně od obce Rychnov nad Malší na mírném návrší při cestě do Tiché stojí poutní kostel, zasvěcený Panně Marii Sněžné na Svatém Kameni.

Cesta z Rychnova, dlouhá 1,5 km, je vroubena šesti barokními poutními kapličkami, renovovanými v roce 1993. Kapličky byly ve větším počtu postaveny z různých směrů na přístupových poutních cestách, bohužel se jich do dnešních dnů mnoho nezachovalo.

Původ poutního místa Svatý Kámen sahá do 1. poloviny 16. století.Podle tradované legendy se kolem roku 1500 nedaleko Rychnova na velkém balvanu zjevila malým pasáčkům Panna Maria Sněžná, obklopená nebeskou září a doprovázená anděly. Ti prý také rozdělili kámen na dvě části, které se od sebe vzdalují. Až mezi nimi projede vůz se senem, nastane konec světa.

Pověsti o podivuhodném kamenu a zjevení Panny Marie vedly v 17. století k založení poutního místa. Poutní místo získalo postupně mnoho příznivců, kteří kostelu věnovali množství finančních a věcných darů. Roku 1778 se tak do chrámu dostaly i ostatky mučednice svaté panny Konkordie, umístěné v ozdobné skleněné rakvi. Ty byly však později odvezeny do farního kostela v Bavorově.

Poutní místo založily českokrumlovské klarisky, kterým patřilo toto území včetně Rychnova nad Malší. Abatyše Kristina Pöperlová nechala zbudovat roku 1653 jednoduchou kapli nad posvátným balvanem. Vzhledem k tomu, že kaple svoji velikostí přestala vyhovovat návalu poutníků, bylo přistoupeno ke stavbě velkého poutního kostela, zasvěceného Panně Marii Sněžné. Barokní kostel je jednolodní, s trojboce zakončeným presbytářem a hranolovitou věží nad západním průčelím. K východní straně presbytáře je přičleněna sakristie s čtvercovým půdorysem. K severní straně lodi přiléhá původní trojboká kaple, v níž se nachází posvátný kámen. Na kameni je umístěna dřevěná socha Panny Marie s Ježíškem v náručí v doprovodu andělů. Sochy byly restaurovány akademickým malířem a restaurátorem prof. Malthauserem z Příbrami v roce 1991. lnteriér chrámu je sklenut falešnou valenou klenbou s výsečemi, na níž se dochovaly zbytky původní malířské a štukatérské výzdoby. Barokní mobiliář se nedochoval - zařízení bylo v padesátých letech 20. století zničeno, nebo rozkradeno.

K poutnímu místu patří také šestiboká kaple z roku 1706, postavená nad pramenem s léčivou vodu. Kaple je situována nedaleko západní strany kostela. Interiér kaple je vybaven původní kamenickou výzdobou ze světlé žuly. Originály vstupních mříží se nedochovaly (rozkradeny v sedmdesátých letech 20. století), nyní osazeny repliky.

Původní stavba kostela se protáhla až do první poloviny 18. století. Na financování stavebních prací se podílela i kněžna Marie Ernenstina z Eggenberku. Současně s budováním kostela byla prováděna i výstavba malého kláštera, přiléhajícího k východní straně chrámu. Klášter sestával ze tří ramen ambitu, uzavřeného rajského dvora a prosté obytné jednopatrové budovy s celami řeholníků.

Do historie poutního místa negativně zasáhly reformy císaře Josefa II. V roce 1782 byl zrušen klášter klarisek v Českém Krumlově. Poutní kostel na Svatém Kameni, který řádu patřil, byl uzavřen. Po jeho znovuotevření přešla duchovní správa na řád cisterciáků z Vyššího Brodu. Od roku 1801 patřilo patronátní právo na kostel Panny Marie Sněžné na Sv. Kameni Schwarzenberkům, kteří získali majetek po zrušeném klášteře klarisek. Kolem roku 1840 byli duchovní správou poutního místa pověření redemptoristé, které roku 1895 vystřídala kongregace bratří Nejsvětější Svátosti, tzv. petrini z Českých Budějovic. Redemptoristé se na Svatý Kámen vrátili v roce 1924 a vykonávali zde duchovní správu až do roku 1949, kdy byl kostel a klášter uzavřen. Poslední pouť se konala v roce 1948. V průběhu poutě měl být zatčen státní bezpečností v kostele farář, sloužící poutní mši svatou. Ten byl však včas varován a po kázání odešel rovnou přes hranici do Rakouska.

Areál kostela i kláštera na Svatém Kameni, včetně hospodářských budov patřících klášteru byl od padesátých let 20. století postupně devastován nejprve činností státních statků, které zde měli sklady a sýpky a následně vojskem pohraniční stráže. Kasárna zde byla zrušena v polovině 90. let 20. století a objekt odprodán pro potřeby Červeného kříže. Kostel sloužil jako sklad ostnatého drátu a pletiva na ženijní zátarasy, věž sloužila jako pozorovatelna. Štukovou výzdobu, malby i řezbářské práce v kostele využívali vojáci jako střelecké terče.

Barokní mobiliář byl v padesátých letech rozkraden nebo zničen. Pouze varhany byly převezeny do Českých Budějovic, do kostela v Rudolfově. Klášterní budovy - ambity a budova s celami řeholníků byly postupně zdemolovány v průběhu 70. a 80. let 20. století. Předtím byly zdemolovány a odklizeny hospodářské budovy naproti kostelu. I kostel se v 80. letech minulého století stal předmětem jednání o totální demolici.

Přišel však rok 1989, otevření hranic a s ním i vzkříšení slávy poutního mariánského místa na Svatém Kameni. Z finančních prostředků Československé republiky - ministerstva vnitra, Rakouska a Německa a finančních darů původních obyvatel byla zahájena rekonstrukce kostela, která byla dokončena v roce 1993 a kostel slavnostně vysvěcen, včetně kaple s léčivou vodou.

Předtím v roce 1991 se konala v srpnu 1. pouť, kdy za účasti mezinárodního procesí byla převážena nazdobeným koňským potahem restaurovaná socha Panny Marie, do té doby uložená v kostele Sv. Jiljí v Dolním Dvořišti.

Přístupnost

celoročně

Vstupné

Zdarma

Jak se tam dostanete

Autem, na kole, pěšky

Doporučená délka návštěvy

2-3 hodiny