Poutní kostel Kájov

Poutní kostel Kájov

Významné poutní místo s velkou tradicí a dlouho historií, o němž koluje řada pověstí.

Přístupnost

Celoročně

Vstupné

Zdarma

Jak se tam dostanete

Využít můžete místní parkoviště

Doporučená délka návštěvy

0,5 hodiny

Doplňující informace

Areál pozdně gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kájově je ojediněle zachovalým komplexem staveb z různých stavebních období. Od r. 1995 je národní kulturní památkou. Na toto místo, a hlavně k soše zázračné Panny Kájovské, mířili od nepaměti desetitisíce poutníků z velké části jižních Čech, Šumavy, ale i z Rakouska a Bavorska. Dnes se v kostele, jenž slouží jako farní, konají pravidelně nedělní bohoslužby. Hlavní pouť se koná druhou neděli v říjnu, většinou za účasti papežského nuncia a poutníků ze všech tří zmíněných zemí.

Poutní místo se nachází na mírném návrší nad obcí. K ohrazenému areálu ještě patří hřbitov, kostelík Smrti Panny Marie, farní budovy s vestavěnou kaplí sv. Jana Nepomuckého a hřbitovní kaple.

Pozdně gotický kostel je síňovým dvojlodím s pětiboce zakončeným presbytářem a zbarokizovanou věží. Na severní straně lodi je otevřená obdélná předsíň s hrotitým portálem a sedlovým rámem dveří. Na stěnách předsíně se částečně zachovaly pozdně gotické malby. Na severní straně presbytáře je situována stará a nová sakristie, nad nimiž se v patře nachází tzv. klenotnice.

Mezi významné architektonické detaily patří: síťová klenba v presbytáři a lodi, kamenný parapet kruchty, gotická křtitelnice v lodi, malby v severní chrámové předsíni, fragmenty barokních maleb na fasádě fary či pozdně gotické sedlové portály s profilovaným ostěním ve hřbitovní zdi.

V roce 1999 se v Kájově usídlily řádové sestry z německého Mnichova, patřící k řádu sv. Vincence z Pauly. Při této příležitosti byla budova fary rekonstruována na klášter. Sestry dnes pečují o kostel, provádějí turisty a navštěvují staré a nemocné lidi z Kájova i okolí.

 

Víte, že...

…Kájov se řadí mezi nejstarší mariánská poutní místa v Čechách? První zmínka o Kajově se datuje do r. 1263, kdy jej český král Přemysl Otakar II. věnoval nově založenému cisterciáckému klášteru Zlatá Koruna. Cisterciáci tehdy podporovali zdejší mariánský kult, ale ve 20. letech 15. století kostel vyplenili husité, avšak poutě nezanikly.