Přidat do programu

Starý zámek Libějovice

Nejstarší zmínka o Libějovicích pochází z r. 1264, kdy ves patřila Tomáši z Libějovic. K r. 1389 se uvádí Dobeš z Libějovic. Cca v pol. 14. století se v Libějovicích usadili Malovcové, jimž se přisuzuje stavba gotické tvrze. V r. 1559 objekt koupil Vilém z Rožmberka a dal tvrz přestavět na čtyřkřídlý renesanční zámek. Později přešly Libějovice na hraběte Jana Zrinského a po jeho smrti r. 1612 na Jana Jiřího ze Švamberka. Po Bílé hoře daroval král Ferdinand II. r. 1623 konfiskované libějovické panství generálu hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi. R. 1651 přikoupila hraběnka Marie Magdaléna Buquoyová statek Čichtice. R. 1801 koupili libějovické panství Scharzenberkové, avšak za jejich doby objekt neprošel žádnými významnými změnami. R. 1775 byla část příkopu obklopujícího zámek ještě zachovalá. V popisu zámku z r. 1800 se v přízemí nacházela škola (byla tam ještě v r. 1861), v poschodí kancelář panství a úřednické byty. R. 1805 byly povoleny zajišťovací práce, aby se zabránilo sesedání zdí. Další menší úpravy následovaly v r. 1831 (k bytovým účelům) a r. 1875 (zdi staženy železnými sponami).

Starý libějovický zámek je čtyřkřídlý, dvoupatrový, se středním nádvořím, se zbytky obranného příkopu a valu. Ve vstupním severním průčelí a na severovýchodním nárožním arkýři jsou obloučkové renesanční štíty. Vstup do zámku je gotickým vjezdovým portálem a vpadlinou pro padací most v předsunuté severní věži. Průjezd a většina prostorů ve složité dispozici si zachovaly gotické a renesanční arkádový trakt. Ojediněle se zachovaly gotické portály.

Starobylé prostředí renesančního zámku přitahovalo známou vodňanskou literární trojici, Julia Zayera, Františka Heritesa a Otakara Mokrého k občasným návštěvám.

Zpět