Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál na Šumavě spojuje jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl. K Šumavě patří už více než 300 let. Je oblíbeným cílem pěších i cyklistických výletů, a to i pro rodiny s menšími dětmi. 

Přístupnost

celoročně

Vstupné

zdarma

Doporučená délka návštěvy

minimálně 2 hodiny

Mají tu razítko?

ne

Doplňující informace

Schwarzenberský plavební kanál (dříve Schwarzenberský průplav) je vodní kanál na Šumavě spojující jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl, přítok Dunaje, čímž propojuje úmoří Severního a Černého moře. Byl vystavěn na žádost knížete Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu pod vedením Josefa Rosenauera. Celková délka kanálu činí 44 km, přičemž v blízkosti osady Jelení vede tunelem dlouhým asi 400 m.

Kanál sloužil k plavení dříví od roku 1793 do roku 1962, tedy téměř 170 let, a v době předválečné patřil mezi největší chlouby schwarzenberských panství. V období komunismu se však kanál neudržoval a na mnoha úsecích byl zanešen a poničen. V současnosti je zrekonstruováno na 15 km z původní délky a dané části jsou prohlášeny technickými památkami. Vedle tohoto kanálu existuje na Šumavě ještě druhá menší vodní cesta financovaná Schwarzenbergy – Vchynicko-tetovský kanál, jehož stavby se taktéž zhostil Josef Rosenauer.

Podél toku Schwarzenberského kanálu vede několik pěších a cyklistických tras včetně nejstarší turistické trasy na Šumavě – Medvědí stezky.

Poslední plavba na české straně proběhla v roce 1962. Přestože byl kanál veden na seznamu technických památek, kanál v období komunismu významně upadal a na mnoha místech byl zanesen, zcela zničen, nebo pohlcen okolní přírodou.

Veškeré konzervační práce tak do pádu Železné opony roku 1989 podnikali výlučně místní obyvatelé a lesníci, kteří se při 200. výročí položení základního kamene kanálu sdružili v tzv. Bratrstvo Schwarzenberského plavebního kanálu pod vedením Josefa Rolínka. Mimo jiné pak v roce 1991 došlo ze zcela soukromé iniciativy i ke znovuobjevení úseku kanálu při potoce Ježová.

Na všechny tyto práce bylo navázáno v roce 1995 první velkou záchranou prací pod vedením Lesů České republiky a následně v roce 1996 studenty z České zemědělské univerzity v Praze. V současnosti je zrekonstruováno na 15 km kanálu z původních 44 km. Jedná se o cca 11 km dlouhý úsek mezi Jeleními Vrchy a odbočením Želnavského smyku, dále 1,8 km dlouhý úsek od bavorských hranic po Stocký (Ježový) potok, a konečně úsek mezi hraničním potokem Ježová (Iglbach) a hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch dlouhý cca 2,5 km.

První turistická sezóna proběhla v roce 1998 a roku 1999 i první slavnost Schwarzenberského kanálu. Od roku 1997 pak na kanálu každoročně probíhá Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je spolufinancován českými, rakouskými a evropskými společnostmi a nadacemi.

Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu se nachází v obci Chvalšiny, rodišti stavitele kanálu Josefa Rosenauera.