Přidat do programu

Malenice

Nejstarší osídlení oblasti můžeme datovat dle nálezů z mohyl na Bukovci do doby kamenné. Malenicko bylo osídleno díky Keltům i v průběhu 5. století před naším letopočtem. Údolím Volyňky, které bylo stráženo z blízkého hradiště na Věnci, vedla obchodní stezka.

Jmenovitě jsou Malenice připomínány ve 13. století nebo jako majetek vladyk z Dobeve i roku 1318. Nejstarším známým rodákem je asi Michal z Malenic, řečený Čížek. Roku 1413 byl rektorem pražského učení.

V kostele sv. Jakuba Většího se nachází presbytář z počátku 14. století. Roku 1708 byla zbořena dřevěná loď a postavena zděná, do dnešní podoby upravena v roce 1885. Na zdi za oltářem jsou pozůstatky nástěnných maleb z první poloviny 14. století: Smrt Panny Marie, Zmrtvýchvstání, Misericordia Domini a smrt sv. Vavřince, Adam a Eva v ráji. Cenné jsou i kamenná kropenka u kostelního vchodu a cínová křtitelnice. Mezi další malenické památky patří stará budova fary – snad původně bývalá tvrz – opravena v roce 2014, hřbitov kolem kostela s křížem z roku 1797, chalupa č. p. 63 – má spodní část zděnou a horní dřevěnou s jednou lomenicí. Na vrchu Hůrka (jihovýchodně nad obcí) stojí kaple sv. Václava z let 1929-1932, byla vytvořena podle námětů archiváře F. Teplého. V roce 2003 byla opravena a v současné době slouží jako poutní místo při Václavské pouti. Původní obraz sv. Václava, zdobící vnitřek kaple, byl ukraden, proto v roce 2008 zdejší rodák Jakub Komrska namaloval nový obraz, dle své vlastní předlohy, přímo na zeď. Na mostě přes Volyňku stojí boží muka se sochou sv. Jana Nepomuckého. Socha dříve stávala v kapli pod kostelem sv. Jakuba, v místech nynějšího hlavního vchodu. Ke konci 18. století byla tato kaple zbořena a socha přemístěna na most přes řeku Volyňku. K celkové rekonstrukci této kapličky došlo v roce 2006. Mezi další památky patří stará kovárna rodiny Staňků v č. p. 51 či hamr pod obcí. Bývalý dřevěný hamr z roku 1804 s původním zařízením i nářadím využíval vodní síly Volyňky – náhonem přivedená voda uváděla přes vodní kolo do pohybu mohutná kladiva, a přes transmise brusy, nůžky i jiné mechanismy. Kovaly se zde sekery, zemědělská nářadí, lopaty, motyky, krumpáče. V roce 1913 byl hamr opraven a pracoval až do roku 1961. V 60. letech 20. století byl instalován pneumatický buchar a další stroje poháněné elektromotorem. V současnosti je náhon hamru zasypán, ale hamr s původním zařízením i nářadím je přístupný po dohodě s majitelem panem Hamtilem jako muzejní expozice a příležitostně je uváděn do provozu (pneumatický buchar). Mezi okolní přírodní zajímavosti patří zajisté Jiřičkova skála – štěrkem zanesená jeskyně, kde lze proniknout až do 10 m hloubky. Její stěny jsou pokryty ledvinovými shluky sraženého vápence. První lípa vpravo v aleji při cestě na hřbitov byla sázena na památku císaře Františka Josefa v roce 1848. Červený buk u Kulturního domu byl vysazen archivářem Fr. Teplým v roce 1891. Velkolisté lípy pod kostelem jsou staré přibližně 100 let. U č. p. 111 rostou Jeffreyovy kanadské borovice staré 65 let. Na místním hřbitově se nachází místo posledního odpočinku mnoha slavných a známých osobností: kromě již zmiňovaných také Anna Hüttnerová, herec Jiří Pleskot (zdejší bývalou školu poblíž hřbitova měl jako chalupu); akademický malíř Jaroslav Pešek, režisér Zdeněk Podskalský, prof. MUDr. Marie Pešková, DrSc., sbormistr Pavel Kühn.

Při cestě do Straňovic pomník stojí pomník Cyrilu Šrámkovi, četnickému štábnímu strážmistrovi, který zde zahynul 10. 5. 1945, když narazil na skupinku německých vojáků prchajících směrem k hranicím. Při přestřelce byl těžce zraněn a na místě zemřel. Vracel se služby z Malenic do Straňovic, kde bydlel.

Zpět