Cesta bolestných kamenů

Moderní křížová cesta v lesích nad Pískem Vás upozorní na strasti aktuálního života a světa.

 

Celková délka

3 km

Časová náročnost

3 hodiny

Terén

Asfalt, šotolina, lesní cesty

Doporučené období návštěvy

Celoročně vyjma tuhé zimy

Fyzická náročnost

Střední, jde se do kopce.

Značení

Přehledné, intuitivní

Jak se dostanete na začátek

Parkoviště U vodáka

Jak se dostanete zpět

Jedná se vlastně o okruh. Cesta končí u Vyhlídky píseckých lesníků. Stačí dle značení popojít k rozhledně Jarník a odtud k chatě Živec a napojíte se na cestu dolů do Písku.

Popis trasy

Výchozím bodem je lokalita U Vodáka (Písecké hory). Odtud trasa vede do kopce, ca 3 km.  Následně zpět je možno volit další trasy.

Hmatatelným dovršením neobvyklého záměru bylo vybudování tzv. křížové cesty moderního člověka, která našla své místo v krajině Píseckých hor. Vychází ze symboliky křesťanské křížové cesty a jejího poselství – čtrnáct bolestí – čtrnáct zastavení směřujících k vrcholu  –  zastavení Naděje. Zásadním tématem počátečních úvah bylo hledání trasy celé cesty, jejíž konečnou podobu navrhl (písecký rodák) MVDr. Václav Holý. Trasa měří 1,5 km a stoupá z lokality U Vodáka malebným prostorem přírodního parku až k Vyhlídce píseckých lesníků pod vrchem Jarník (609 m.n.m.).

       Výtvarným ztvárněním Cesty bolestných kamenů byla pověřena architektka Laura Jablonská – návrh od počátku tematicky pracoval s kamenem jako symbolem břemene a tíhy, stavěl na myšlence pohledově dominantních prvků, lidském měřítku a principu vertikality,  která člověka přesahuje. Ve spolupráci se studenty byly v píseckém kamenolomu vybrány tvarově i barevně výjimečné kameny o váze 5 – 7t, které byly náročným způsobem svisle kotveny do terénu. Sjednocujícím výtvarným prvkem cesty se stal kruh jako symbol jednoty, absolutna, nekonečnosti a věčnosti. Princip je přítomen v každé z bolestí a vrcholí zastavením naděje. Na každém kameni je připevněna kovová obruč nesoucí název bolesti a čočku rubínového skla, symbolizujícího kapku krve.

       Za čtrnáctým zastavením cesta prudce stoupá členitým terénem k vrcholu – Vyhlídce píseckých lesníků. Přeneseně lze i zde hledat souvislost s obtížnou cestou za nadějí, ke které je třeba vyburcovat vůli a zbytky sil.  Konec je tak i pomyslným začátkem. Zastavení Naděje je završením cesty ve faktickém i přeneseném smyslu slova. Svou podobou se z celku vymyká, motivem kruhu celek propojuje. Není již břemenem, je příslibem. Jedná se o kruhovou skulpturu o průměru 2,5 m vytvořenou z masivních kovových plátů uspořádaných ve čtyřech segmentech, jejichž rozhraní vykresluje v ploše motiv kříže. Její střed je prolomen diskem z matného skla, jímž prochází světlo a který tmavou plochu kovu „rozsvěcuje“, jako naděje blízká na dotek. Povrch kovových plátů nese stopy po více než tisíci vystřílených projektilech – symbolicky jsou tak připomenuty jizvy, které po přestálém zápase zůstávají otištěny v paměti. Se zastavením Naděje se na Vyhlídce píseckých lesníků kromě mimořádného výhledu nově nabízí i meditativní prostor pod otevřenou oblohou, který „unese“ prosby i díky každého z návštěvníků.