Po stopách posledního Šumavského medvěda okolím Nové Pece

Celková délka

15,3 km

Časová náročnost

4 hodiny

Terén

Zpevněná cesta, nezpevněná lesní cesta.

Fyzická náročnost

Středně náročná, trasa není vhodná pro kočárky a vozíčkáře.

Značení

ANO

Popis trasy

Z Nové Pece se vydáme po cyklistické stezce směrem na Ovesnou (cca 3 km). Pokud si chceme trasu zkrátit, můžeme mezi Novou pecí a Ovesnou využít vlakové spojení. V Ovesné začíná žlutě značená turistická trasa - Medvědí stezka. Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou v České republice (vytyčena byla v roce 1967), nyní jsou některé skalní útvary již skryté v porostu vzrostlých stromů a vyhlídka z nich zmizela. Jiné jsou zase díky polomům opět místy s výhledy do vojenského prostoru
Boletice s dominantou Knížecího stolce.

Když dorazíme do Ovesné, ať už vlakem, či po svých, vydáme se po asfaltce, ze které po půl kilometru odbočíme vlevo do kopce. Po zdolání náročnějšího stoupání se dostaneme k prvnímu skalnímu útvaru. Vstupujeme nyní do žulového skalního města, které nemá v České republice obdoby. Cesta dále pokračuje k „Perníkové skále“, kde jsou patrné žulové desky s viditelnými účinky geologických procesů. Dále se dostáváme přes Soutěsku lapků ke skalnímu útvaru s příznačným názvem Gotický portál. Cestou míjíme mnoho dalších skalních útvarů, které již v současné době nejsou označeny, ale vaší pozornosti by uniknout neměly (Pokličky, Skalní stan, Mechová pyramida). Pokračujeme mírným stoupáním na Skalní vyhlídku, která je v současné době zarostlá.

Cestou míjíme další skalní útvary a lze zde pozorovat i tzv. chůdové kořeny smrků. Jedná se o typický jev pralesních porostů. Vzniká tehdy, pokud se mladý stromek uchytne na tlejícím dřevě ležícího stromu. Kořeny mladého stromku obrůstají ležící kmen tak dlouho, až se jim podaří zakořenit v zemi. Poté co strom vyroste a ležící kmen se rozpadne, vznikne pod větvícími se kořeny volný prostor. K Viklanu, nejznámějšímu skalnímu útvaru Medvědí stezky, se dostaneme kolem Skalní kaple a Hřibu. Viklan je dnes schovaný ve skupince náletových smrků.

Zvlněnou krajinou pokračujeme po stezce až na plošinu ke Kamenné krásce, jejíž pravá polovina připomíná hlavu sochy starých Inků. Jediným vyhlídkovým místem na trase je díky polomům plošina mezi Kamennou kráskou a dalším skalním útvarem - Pýchavkou obrovskou. Z vyhlídky můžeme vidět Knížecí stolec i další vrchol Želnavské vrchoviny - Lysou. Neoznačené skalní útvary Hlava telete a Obří kostky lze snadno minout díky vzrostlému porostu. Stejně tak i skupinu skalek mezi nimi.

Nyní se dostáváme pod vrchol Perník (1049 m n. m.), který je tvořen rozmanitými skalními útvary. Mezi nimi je možné nalézt nespočet romantických zákoutí a cestiček. Toto místo je nazýváno Medvědí vyhlídkou, která je již nyní také zarostlá nově vznikajícím lesem.
Nyní začínáme klesat a dostáváme se až k Jelenímu jezírku. Uměle vybudovaná retenční nádrž, která dříve sloužila k plavení dřeva Schwarzenberským plavebním kanálem. Od jezírka pokračujeme dále po žluté značce až do osady Jelení vrchy. 

Pokud se zajímáte o historii plavení dřeva na Šumavě, můžete v Jeleních vrších navštívit Muzeum Schwarzenberského kanálu. Z Jeleních vrchů můžeme pokračovat po žluté značce přes Medvědí kámen, což je památník připomínající zastřelení posledního medvěda na Šumavě, na vlak do Černého Kříže, nebo se vydat po cyklistické stezce č. 1027 zpět do Nové Pece.
V zimním období je pro běžkaře zpřístupněna část Medvědí stezky z Černého kříže do Jeleních Vrchů (cca 7 km).

Zajímavosti na trase

Nová Pec - Založení obce se datuje do poloviny sedmnáctého století. Svolení k vybudování obce dal Johan Christian, vévoda na Krumlově a kníže z Eggenbergu. Na počátku dvacátého století měla Nová Pec téměř 500 obyvatel (476) a postaveno bylo 66 domů. Nebývalý rozmach zažila víska po 1. světové válce, kdy je zaznamenáno mnoho novostaveb. Přičítá se to zejména výhodnému položení obce, kde v zimě byla populárním lyžařským střediskem s dostatkem sněhu a v létě pak byla vyhledávána pro svůj pokojný a klidný ráz s dostatkem míst pro relaxaci. Tento charakter si zachovala obec do dnešních dní a je vyhledávaným turistickým cílem pro trávení letní i zimní dovolené.

Schwarzenberský plavební kanál - Unikátní technická památka sloužící k plavení dřeva ze Šumavských hvozdů vystavěná ve dvou etapách v letech 1789 až 1822 podle projektu inženýra Josefa Rosenauera. Kanál spojoval jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl, přítok Dunaje, čímž propojuje úmoří Severního a Černého moře. Byl vystavěn na žádost knížete Jana Nepomuka I.ze Schwarzenbergu. Jeho cílem bylo umožnit dopravu po-len dřeva o délce do 1 metru z nepřístupných oblastí na severních úbočích Šumavy v povodí Vltavy přes hlavní evropské rozvodí u bývalé osady Růžový Vrch k řece Große Mühl a po ní k Dunaji, aby bylo palivovým dřívím zásobováno císařské hlavní město Víděň. Celková délka kanálu činí 44 km, přičemž v blízkosti osady Jelení vede tunelem dlouhým asi 400 m. Kanál sloužil k plavení dříví od roku 1793 do roku 1962, tedy téměř 170 let.

Expozice Schwarzenberského kanálu – fořtovna Jelení vrchy č. p. 13 - Najdete zde informace o historii plavebního kanálu, o šumavských lesích, o historii osídlení Šumavy i o plavení dříví. Expozice je otevřena v turistické sezóně každý den od 08:00 do 17:00 hodin, vstupné je dobrovolné.

Černý Kříž - Osada, kterou tvoří několik roztroušených stavení na okraji ploché nivy Studené Vltavy při vyústění do údolní kotliny Vltavy, 4 km východně od obce Stožec. Jedná se o významný v lesích ukrytý šumavský „železniční uzel“ tratí od Volar, Nové Pece a Nového Údolí. V době vzniku železnice neneslo toto místo žádný místní název a proto dostala nově postavená železniční stanice úřední název „U černého kříže“ – to podle vysokého kříže temné barvy. V roce 1924 byl název nádraží pozměněn na „Černý Kříž“. Původní dřevě-ný kříž vydržel na svém místě někdy do začátku 60. let. V roce 1997 byl přičiněním Stifterova pošumavského železničního spolku z Volar vztyčen nový černý kříž na místě svého pověstného předchůdce. V roce 2006 byl kříž obnoven do podoby, kterou měl dle zachovaných starých fotografií. Stojí v půvabném zákoutí na pravém břehu Studené Vltavy, asi sedmdesát kroků od místa, kde silnička z Černého Kříže směrem k Pěkné přechází volarskou železniční trať.