František Antonín Gerstner (1796-1840)

František Antonín Gerstner byl významný český matematik, fyzik a inženýr, který se zapsal do dějin jako průkopník železniční dopravy. Byl profesorem na pražské polytechnice a zabýval se aplikovanou mechanikou, vodními stavbami a dopravní infrastrukturou. Největšího uznání dosáhl v oblasti železniční dopravy – stal se jedním z hlavních iniciátorů a projektantů první koněspřežné železnice v Evropě, která vedla z Českých Budějovic do Lince. Přestože se dokončení železnice nedožil, jeho návrhy a inženýrské přístupy položily základy pro rozvoj železniční dopravy ve střední Evropě. Jeho syn František Josef Gerstner v jeho práci pokračoval a dokončil technické projekty, které změnily způsob dopravy v Čechách.

František Antonín Gerstner a jižní Čechy
 Nejvýznamnější stopu zanechal Gerstner v Českých Budějovicích, kde stál u zrodu koněspřežné železnice do Lince, která byla postavena na počátku 19. století. Tato železnice s koňmi, kočáry a vozy umožnila efektivnější přepravu osob i zboží, zejména soli, mezi Čechami a Rakouskem a byla jedním z nejdůležitějších infrastrukturních projektů své doby. Dnes je část této trasy zachována jako technická památka a připomíná počátky železniční dopravy ve střední Evropě. V Českých Budějovicích se jeho jméno objevuje na pamětních deskách a naučných stezkách, které mapují historii této unikátní dopravní stavby. Gerstner tak zůstává jednou z klíčových osobností spojených s technickým pokrokem v jižních Čechách.

Muzeum koněspřežky se nachází přímo v původní budově z roku 1829. Muzeum je autentické a unikátní nejen obsahem, ale i místem – nachází se totiž v bývalé výpravní budově koněspřežné železnice. Jednou z hlavních atrakcí je interaktivní replika vozu, kam si můžete opravdu sednout. Děti i dospělí si mohou vyzkoušet jízdu „jako tehdy“ – včetně zvukové kulisy dusajících kopyt a rachotu kol.

Návrh nepočítal s parní lokomotivou, ale s koňským pohonem – šlo však o plně technicky propracovanou železniční infrastrukturu (koleje, náspy, mostky). Vozy neměly motor – samozřejmě – ale měly ručně ovládanou brzdu, a každý z nich doprovázel tzv. "brzdař". Koněspřežka zkrátila cestu z Českých Budějovic do Linze z původních 2-3 dnů na 12–14 hodin, podle počtu zastávek a počasí.