Adalbert Stifter (1805–1868)

Adalbert Stifter byl významný spisovatel a malíř období biedermeieru, známý svou jemnou, klidnou a detailní prózou, ve které se prolínají osudy lidí s krajinou, řádem a morálkou. Vedle literární tvorby se věnoval i malbě (krajiny) a později působil jako výchovný inspektor ve Vídni. Jeho styl bývá popisován jako lyrický, kontemplativní a často moralizující. Je autorem známých děl jako Hvozd, Pomocník  nebo sbírek Barevné kameny. 

Adalbert Stifter a jižní Čechy

Narodil se v Horní Plané, tehdy součásti rakouské monarchie, jako nejstarší syn tkalce a obchodníka s plátnem Johanna Stiftera a jeho ženy Magdaleny z řeznického rodu. Po smrti svého otce, která ho velmi zasáhla, se snažil prací zlepšovat poměry v rodině. Pro vynikající výsledky na obecné škole byl doporučen na gymnázium a následně odešel do Vídně studovat právo. Na studia si vydělával jako soukromý učitel, tam také poznal svou první lásku. Bohužel nešťastný vztah a nezájem o studium v roce 1830 vedly k opuštění vídeňské univerzity. Živil se jako domácí učitel, psal a maloval. Mimo jiné pracoval na historickém románu Vítek o Vítkovi z Prčice, jehož tři díly postupně vyšly během šedesátých let 19. století. Je poselstvím o možném mírumilovném soužití Čechů a Němců, rozvíjí v něm představu evropské pospolitosti. 

Stifterův rodný dům v Horní Plané je dnes muzeem (Památník Adalberta Stiftera) a je významným kulturním místem regionu. Vzpomínky na šťastná léta bezstarostného dětství v rodném domě a okolí Horní Plané se mnohokrát intenzivně promítly do jeho pozdější literární tvorby. 

„Příroda je nejmoudřejší ze všech učitelů. Kdo ji jednou pochopil, pochopil i srdce člověka.“ Adalbert Stifter

Na návrší Dobrá Voda nad Horní Planou, se rozkládá Park Adalberta Stiftera, tiché místo s nádherným výhledem na Šumavu i Lipenskou přehradu. Park slouží jako místo vzpomínky i rozjímání – přesně v duchu Stifterovy tvorby, která kladla důraz na harmonii člověka s přírodou. Vedou sem naučné stezky, a místo je volně přístupné veřejnosti. Socha je orientována směrem ke Šumavě – symbolicky se tak Stifter dívá do krajiny, která ho celý život inspirovala.