Přidat do programu

Zámecký lihovar a pivovar Blatná

Lihovar

Kvalita a množství ovoce v jižních Čechách inspirovalo barona Hildprandta, aby v roku 1885 založil Zámeckou palírnu přímo naproti svému vodnímu zámku v Blatné, na místě cukrovaru, který zde postavil v roce 1812. Když lihovar zakládal, jiste netušil, že na následujících více než sto let bude jeho rod vyhnán z Čech až do Etiopie.

Osud jeho rodu se ubíral doslova podle kréda, které je vepsáno do rodového erbu. „Přes překážky ke slávě“. V polovině minulého století přišla rodina Hildprandtů o všechen majetek a byla z Čech násilně vystěhována. Nějakou dobu žila v Etiopii, později v Německu a do Blatné se členové rodu Hildprandtů vrátili až na začátku devadesátých let.

Dnes už opět Zámecká palírna dává slávu nejen tradičním likérům a fernetu ale i ovocným destilátům Baron Hildprandt. Výroba v palírně probíha pod pečlivým dohledem mistra destilatéra Václava Šitnera, prezidenta unie destilatérů.

Pivovar

V historickém srdci Blatné, hned vedle malebného zámku s pohádkovou zahradou, spojujeme tradici pivovarnictví s radostí a láskou k práci. Blatná je náš milovaný domov, a ten pro nás znamená celý svět. Pocházíme z tohoto kraje, pečujeme o něj a sem patří i naše srdce. A právě proto zůstáváme věrní více než 500letému odkazu vaření piva v Blatné. S pokorou, vášní a stylem sobě vlastním.

Povolení pro vaření zlatavého moku získalo město Blatná poprvé v roce 1489 od Zdeňka Lva z Rožmitálu. Pivo se tehdy vařilo v městském a panském pivovaru. A právě z panského pivovaru se v roce 1896 stal vyhlášený Zámecký pivovar Blatná, v němž se pivo vařilo skoro sto let, až do října 1978. V tomto roce přestal objekt vyhovovat svojí kapacitou, a tak se výroba přesunula do moderního pivovaru ve Strakonicích. Část původního zdejšího parostrojního vybavení je k vidění v Pivovarském muzeu v Plzni, zbytek nenávratně zmizel.

Vůbec poslední várku chuťově vyváženého piva v Blatné uvařil sládek Karel Mourek. Od té doby si milovanou blatenskou desítku a dvanáctku místní vychutnat nemohli i přes to, že byl černý Kohout považován za nejkvalitnější české pivo hned po legendárním plzeňském Prazdroji.

Nostalgie a touha po navázaní na mnohaletou tradici vaření piva nás přivedly zpět k myšlence obnovení kdysi slavného pivovaru v Blatné. A k této tradici se dnes po 38 letech s chutí a vervou vracíme. Starý pivovar se nacházel v budově sousedící s dnešní destilérkou a jeho dominantou je dodnes stojící pivovarský komín, na němž stále hnízdí čápi. V jeho prostorách jsou však dnes uskladněny tanky na destiláty (kvasírna), které nebylo možné přesunout, a tak bylo nutné výrobu piva umístit do náhradních prostor. Pivovar dnes proto obnovujeme v budově někdejší lednice, v níž se za starých dob skladoval led.

V Blatné dnes vaří dva druhy piva. Pro ležák plzeňského typu používáme klasický slad z Moravy, plzeňský slad a slad bavorský. Český chmel odebíráme ze žatecké oblasti, a to ve třech druzích: žatecký poloraný červeňák jako základ, premiant a chmel typu sládek k vyvážení chutě. Vodu, jíž k výrobě piva používáme, čerpáme z artézských studní přímo v areálu pivovaru a díky její vysoké kvalitě ji není nutné dále speciálně upravovat. Polotmavý ležák se pak oproti klasickému ležáku liší v použití napraženého sladu, a to z důvodů dodání sladkosti a barvy.

 

 

Zpět