Ze Šumavských Hoštic ke Svatému Vojtěchovi

Výlet začneme v obci, které dominuje kostel sv. Filipa a Jakuba. Už z dálky nás vítá jeho červená báň. První zmínka o obci, patřící pod lčovické, později vimperské panství, je z r. 1360. Dnes má obec vlastní obecní úřad, pod jehož správu spadají okolní vsi Kosmo, Vojslavice, Škarez, Nedvídkov. Památkou je také bývalý hostinec č. p. 25. Postavil ho lidový stavitel Jakub Bursa v r. 1846. Hostinec již není v provozu, a tak se občerstvíme v restauraci v Kulturním domě.

Z obce vyrazíme do místní části Škarez, zde odbočíme doleva a napojíme se na zeleně značenou turistickou trasu. Procházíme malebnou krajinou s vesničkami Vojslavice a Kosmo. Pod vrchem Běleč s retranslační věží odbočíme vlevo a cesta nás dovede na kraj lesa, odkud už máme Lštění nadohled. My však odbočíme vpravo a klesáme po žlutě značené turistické trase podél národní přírodní památky, vyhlášené v r. 1992, Hajnice. Chráněny jsou zde vstavačovité rostliny jako např. vemeník dvoulistý, prstenatec listnatý, bradáček vejčitý. Vyskytuje se zde kriticky ohrožená měkčila jednolistá. Sejdeme do údolí Libotyňského potoka a vesničky Libotyně. Ta byla v r. 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou a to pro památky, které po sobě zanechal, kdo jiný než Jakub Bursa. Jedná se o kapli P. Marie z r. 1844, kovárnu č. p. 24 z r. 1842 a výstavní statek U Dudáků č. p. 6 z r. 1845. Tyto objekty jsou ale chráněnou památkou již od r. 1958.

Z Libotyně nás čeká stoupání přes Radhostice a Dvorce do Lštění. Radhostice jsou dnes správní obcí jak pro Libotyni, tak pro Lštění. Zaujme nás zde hospoda z r. 1842, opět dílo Jakuba Bursy.

Dominantou Lštění je poutní kostel sv. Vojtěcha, podle něhož se obec dříve i nazývala. Původní kostel byl postaven v 2. pol. 13. stol. Pověst ale praví, že pražský kapitulní biskup Vojtěch navštívil zdejší kostelík okolo r. 995. Nejstarší dochovaná zmínka o vsi je až z r. 1352, kdy náležela vladykům Zdeňkovi a Vilémovi.

Kostel byl barokně přestavěn v období silného vojtěšského kultu v letech 1739-1741 dle plánů E. A. Martinelliho. Kamenické práce provedl Matěj Plánský z Českého Krumlova. V kostele je hlavní oltář se sochami českých patronů z r. 1755 od sochaře Josefa Mucka, malby provedl malíř J. Putz, kazatelna z 1. pol. 18. stol. či gotická křtitelnice z 13. stol. Z původního gotického kostela se zachovala část zdiva současného presbytáře. Kostel byl a je doposud význačným poutním místem pro široké okolí. V kostele jsou uchovávány staré poutní korouhve, které byly nošeny v čele procesí čtyřikrát ročně. Ke kostelu přiléhá hřbitov se starobylou zdí. Před kostelem je kamenný kříž z r. 1857. Na skalnatém kopečku nad kostelem je votivní kaplička Nanebevzetí Panny Marie. Právě z tohoto místa prý sv. Vojtěch žehnal svému domovu - Čechám.

Hned přes silnici pod kostelem je stará fara z 15. stol., přestavěna v 17. stol. a dodnes krytá šindelem. Pod farou je pramen Dobrá Voda, nad nímž byla vystavěna osmiboká kaple zasvěcená opět sv. Vojtěchovi. Podle pověsti je voda zázračná. Slepý syn hraběnky Arnoštky z Eggenberku zde po omytí očí opět nabyl zraku a hraběnka jako projev díků, nechala pak tuto kapli postavit. Z okolí kostela je krásný výhled jak do vnitrozemí, tak je možno spatřit šumavské vrcholy Boubín či Bobík. Naopak kostel sv. Vojtěcha je vidět již od šumavského podhůří. Západně od obce je skalka, kterou si oblíbili volyňští malíři, bratři Boháčové. Dnes je ovšem zarostlá bujnou vegetací. Do Lštění rád jezdíval i Jan Neruda či Adolf Hejduk. Křivolakou silničkou s mírným klesáním se vrátíme zpět do Šumavských Hoštic.

Základní údaje:

• Výchozí bod: Šumavské Hoštice
• Trasa: Šumavské Hoštice- Vojslavice-Kosmo-Libotyně-Radhostice-Dvorce-Lštění-Šumavské Hoštice
• Délka: cca 18 km
• Náročnost trasy: náročná svou délkou
• Přístup: pěší 
• Občerstvení: Šumavské Hoštice

Autor textu: Ing. Josef Pecka