Města jsou jako lidé.
Některá jsou pyšná, výstavní a krásně oděná, jiná mají šaty vyspravované, ale čisté, pro další je oblečení nepodstatné, protože řeší jiné zásadní otázky své existence.
Našli jsme sympatická, šťastná i ustaraná města.
Ta nejsympatičtější jsou ukryta mezi háji a poli, u rybníků nebo v hlubokých lesích. I jejich obyvatelé mají různé povahy: někam přišli všichni až po 2. světové válce, jinde žijí po generace ve skromných podmínkách, někde mají bolestnou historii pohraničního pásma.
Všechna jsou ale svým způsobem krásná.
Rozhodně stojí za to, abyste je navštívili.
Bechyně, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice

Kdo by neznal film Svatby pana Voka? Věděli jste, že v Bechyni je zámek, který se vypíná na úzké ostrožně? České Budějovice založil v roce 1251 Přemysl Otakar II. Blízko náměstí se Samsonovou kašnou stojí Černá věž s 225 schody, katedrála sv. Mikuláše a řada renesančních a barokních domů s podloubími, průchody a úzkými uličkami směřujícími do všech světových stran. První písemné zmínky o skutečném městě pocházejí již z roku 1309 z listiny Jindřicha I. z Rožmberka. Za vlády rodu Rožmberků zaznamenaly město i hrad největší rozkvět. Věděli jste, že Dačice mají dva zámky? Krajířové zde nejprve nechali postavit tzv. Starý zámek, který byl dokončený v roce 1579.
Chelčice, Jindřichův Hradec, Netolice, Nové Hrady

![]()
![]()
Chelčice mají obrovskou tradici pěstování ovocných dřevin. Dominantou obce je původně románský kostel sv. Martina, přestavěný ve 14. století, který navštěvoval také Petr z Chelčic. Erb pánů z Hradce, zlatá růže v modrém poli, doplněný privilegiem krále Vladislava II. z roku 1483 o dva zlaté lvy a iniciálu W s korunkou, má Jindřichův Hradec ve svém znaku dodnes. Mezi další dominanty Jindřichova Hradce rozhodně patří komplex státního hradu a zámku, který je třetím největším památkovým objektem v České republice. Dominantu Netolic tvoří radnice z roku 1869 na půdorysu několika původních středověkých domů. Městské muzeum spolu s informačním střediskem sídlí v nejzachovalejším renesančním domě na náměstí. Strážní hrad v Nových Hradech, stojící na ostrohu s mohutným příkopem, je od roku 2000 ve správě Národního památkového ústavu.
Písek, Prachatice, Slavonice, Strakonice

V Písku je nejstarší kamenný most v České republice, jenž je zapsán jako Národní kulturní památka a je dokonce starší než Karlův most v Praze. Dříve se mu říkalo také Starý nebo Jelení most, neboť po něm jako první přešel jelen. Historické město Prachatice, nazývané rovněž „branou do srdce Šumavy“ nebo „perlou na Zlaté stezce“, bylo založeno na přelomu 13. a 14. století. V roce 1382 získaly Prachatice právo solného skladu a od té doby od nich ostatní města musela sůl kupovat, což přinášelo značný blahobyt. Slavonice leží na moravské straně Jihočeského kraje a jsou nejzápadnějším městem na historickém území Moravy. Největší rozvoj zažívalo město v 16. století. Z této doby pochází nejcennější památky – měšťanské domy s bohatě zdobenými fasádami, na kterých vedle psaníčkových motivů najdete také velké množství složitých figurálních sgrafit. Ve Strakonicích je výjimečnou památkou strakonický hrad, a to jak po stránce historické, tak i architektonické. O počátcích hradu není mnoho údajů.
Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou

![]()
Město Tábor vzniklo naprosto jedinečným způsobem: během několika týdnů, kdy se sem přistěhovali husité z okolí, hlavně ze Sezimova Ústí. Ihned po vzniku si město vytvořilo vlastní armádu a duchovní i světskou správu. Trhové Sviny se původně jmenovaly pravděpodobně Svinice. Od nepaměti bylo město střediskem obchodu nejjižnější části jižních Čech, a jak sám název vypovídá, proslavilo se zejména trhy. Město na okraji velikého rybníka Svět (dříve Nevděk) bylo podobně jako ostatní jihočeská města ovlivněno významnými panskými rody, do jejichž vlastnictví Třeboň patřila. Místo museli lidé nejdříve vytříbit, tedy vykácet či vymýtit, aby zde mohla vzniknout osada. V polovině 13. století byl v Týně vybudován biskupem Tobiášem z Bechyně strážní hrad na ochranu brodu a obchodních cest. Významným rodem spjatým s historií města jsou Čabeličtí ze Soutic, zástavní držitelé panství od druhé poloviny 15. stol. do r. 1600.
Vimperk, Volary, Horní Planá
Název Winterberg (Zimní hora) původně možná označoval místo, kde dlouho ležel sníh – zimy zde dosud bývají skutečně dlouhé. Město vzniklo jako kolonizační osada, nad níž Purkart z Janovic vybudoval v letech 1260–1263 hrad. Roku 1423 vypálili osadu husité, v roce 1479 ji král Vladislav Jagellonský povýšil na město. Volary se nacházejí v nejspodnějším cípu jihu Čech, v jihozápadní části kraje 16 km od Prachatic. Na každém kroku je znát, že to byl kraj s bohatou, ale i krušnou historií. O místních se říká, že jsou povahově zvláštní, nedůvěřiví vůči novým podnětům, neradi se vdávali a ženili mimo své území, ale historicky bývali velmi neústupní. Na rozdíl od dolních, zadních či předních vesnic v okolí je Horní Planá skutečným městem, centrem a konglomerátem přírody, městské zástavby i historické vazby na celý pošumavský kraj. Osadu založili cisterciáci z kláštera Zlatá Koruna a poprvé se připomíná v roce 1332 jako „Planá pod horou Vítkovou.“