Karmelitánský klášter a kostel Panny Marie Karmelské

Budova kláštera byla při poutním kostele Panny Marie Karmelské v Kostelním Vydří postavena už v polovině 18. století, aby tu poutníkům byli k dispozici kněží každodenně. Nepříznivé společenské poměry (osvícenství a vláda Josefa II.) tehdy příchodu řeholníků zabránily. Snad by jimi bývali byli bosí karmelitáni.

Služba při mariánské svatyni byla ve skutečnosti svěřena řeholnímu společenství teprve v roce 1908. Patron kostela baron Bedřich Dalberg z Dačic pozval karmelitány z Rakouska, aby se ujali duchovní správy kostela a farnosti. Nejprve tu tedy žila a působila komunita bratří německé národnosti, pak od r. 1921 až do druhé světové války jen jeden, nanejvýš dva čeští kněží karmelitáni. Karmelitánů českého původu totiž zatím více nebylo. Když se po druhé světové válce rýsovaly příznivější vyhlídky, nástup komunistů k moci je zmařil.

Duchovní správy kostela a farnosti se ujali karmelitáni z Rakouska, které pozval patron kostela baron Bedřich Dalberg z Dačic. Nejprve zde tedy působila komunita bratří německé národnosti, pak od roku 1921 až do druhé světové války jen jeden, nanejvýš dva čeští kněží karmelitán, neboť karmelitánů českého původu zatím více nebylo. Po druhé světové válce se rýsovaly příznivější podmínky pro karmelitány českého původu, ale nástup komunistů k moci je zmařil.

Od rozehnání zdejší komunity tří kněží v r. 1950 mohl v Kostelním Vydří nadále zůstat pouze jeden z nich - P. Melichar Karásek. Zemřel v roce 1985. Pak sem přicházeli karmelitáni - poslední žijící z původní trojice, P. Metoděj Minařík, i ti přijatí do řádu mezitím tajně - již jen jako poutníci.

Po změně společenských poměrů v roce 1989 předal brněnský biskup od července 1990 správu poutního místa, farnosti i klášter znovu karmelitánům - nové komunitě bratří v čele s převorem P. Cyrilem Vojtěchem Kodetem. V současnosti pod vedením převora P. Václava Brože tvoří komunitu ještě čtyři bratři: P. Gorazd Pavel Cetkovský, P. Norbert J. Žuška, P. Serafim J. Smejkal, a br. Pavel Slováček. Součástí areálu je i prodejna Karmelitánského nakladatelství.

Kostel Panny Marie Karmelské
Zdejší panství bylo odkoupeno v roce 1694 G. J. Butzem z Rolsbergů a již v té době se vyprávělo, že kolem Božích muk se na kopci nad vesnicí objevují zvláštní záře. Na radu kněze a řeholníka Řádu bosých karmelitánů F. K. Slavaty nechal vystavět baron Butz na tomto místě kapli a umístil do ní obraz Panny Marie Karmelské.

Další rozvoj tohoto poutního místa ovlivnil baronův syn Matěj Jindřich Butz a po necelých třiceti letech kapli přestavěl.  Jeho synové podporovali rozmach poutí a stavitelskou činnost, a tak byla postupně vystavěna budova kláštera, loď kostela, ambity a ohradní zeď s třemi branami. Kostel jako takový vznikl v letech 1787-1789.

K dvoustému výročí poutního místa nechali bratři, již zmínění synové, Josef Ignác a Jan Matěj celý kostel vymalovat obrazy s mariánskou a karmelitánskou tematikou. V kostele se nachází lavice a zpovědnice a ze staršího vybavení zde zůstali křtitelnice, kazatelna a dva boční oltáře tzv. sv. Kříže a sv. Jana Nepomuckého. Po liturgické reformě druhého vatikánského koncilu byly doplněny ambon a oltář čelem k lidu.