Třeboň - náměstí a historické centrum

Obě strany náměstí mají stejný počet domů – 13. Dva domy na náměstí (čp. 86 a 89) si zachovaly gotické základy, ostatní středověké domy byly zničeny požárem v roce 1562. Následně byly znovu postaveny v renesančním slohu. Většina domů změnila svou podobu ještě po požárech v letech 1723 a 1781.

Nejvýznamnějším objektem na náměstí je stará radnice z roku 1566. V roce 1638 k ní byla přistavěna masivní čtyřpatrová věž vysoká 31 metrů. Ze čtvrtého patra věže se naskýtá nádherný výhled do okolí. Spolu s kostelní věží tvoří dominantu města.

Na horní straně náměstí, nalevo od vstupní brány do zámku, stojí tzv. Ruthardův dům, původní radnice města. V jeho přízemí býval městský pivovar. Po výstavbě nové radnice byl Ruthardův dům propojen se zámkem. Nedaleké domy čp. 106 a 107 dnes slouží jako hotel Zlatá hvězda.

Z domů na protější straně náměstí vyniká hotel Bílý kůň, který je zároveň jedním z prvních renesančních stavebních dokladů ve městě. Jeho existence je doložena již v roce 1544.

Velmi zajímavý je dům čp. 89 se zachovanými gotickými prvky a renesančními klenbami v přízemí. Žil zde rybníkář Štěpánek Netolický. Ze všech domů na náměstí je tento nejméně poznamenán přestavbami po požáru v roce 1562. Dnes se zde nachází Centrum třeboňského rybníkářského dědictví, které bylo otevřeno v lednu 2016.

Východní stranu náměstí uzavírá Hradecká brána, jejíž jádro pochází z let 1525–1527, kdy se stala součástí vylepšeného městského opevnění.

Uprostřed náměstí se nachází renesanční kamenná kašna z roku 1569, dílo kamenického mistra Jordána.

Vedle kašny stojí barokní mariánský sloup z roku 1780. Je dílem českobudějovického mistra Leopolda Hubera. Na štíhlém jehlanu stojí socha Panny Marie, na podstavci jsou umístěny sochy sv. Josefa, sv. Vojtěcha a sv. Alžběty. Některé sochařské prvky již nesou rysy klasicismu.

Na ústí Husovy ulice, jedné ze dvou okružních ulic, které se napojovaly na hlavní komunikaci a usnadňovaly přístup do zadních traků úzkých městských parcel. Rozšíření Husovy ulice u kostela sv. Jiljí připomíná původní hřbitov, který byl zrušen za vlády Josefa II. a přesunut k sv. Alžbětě na okraj města. Ulice Hrazova ústí do Březanovy ulice, která si zachovala svůj historický ráz.

V této ulici vyniká renesanční dům čp. 118 se sgrafitovou fasádou z roku 1606. Tento dům nechal postavit Petr Vok z Rožmberka jako knihovnu, obrazárnu a archiv pro svou rodinu. V přízemí sídlil rožmberský archivář a historik Václav Březan. V Březanově ulici se nachází i barokní dům čp. 8. Na jeho štítu je freska Nejsvětější Trojice.

Ke východní zámecké bráně se dostanete po krátké Krčnově ulici, která vede na Žižkovo náměstí. Jižní stranu tohoto náměstí uzavírá Svinenská brána s obloukovými štíty a sgrafitovou výzdobou. Komunikace, která prochází touto branou ven z města, vede k další - Novohradské bráně, postavené v první polovině 16. století. Přístup k ní je omezen hradbami z obou stran.

Na západním okraji historického jádra se nachází Budějovická brána z roku 1611.

Na jižní straně městského centra se nachází třeboňský pivovar s budovami z druhé poloviny 19. století. Pivo Regent se zde vaří tradiční technologií, při výrobě se používají pouze přírodní suroviny. Na téže straně města se dodnes zachovala část městských hradeb s několika opěrnými baštami. Jsou dobře viditelné z hráze rybníka Svět.